Pedro I. Brazilský

Pedro I. Brazilský (12. října 1798 palác Queluz u Lisabonu – 24. září 1834) , jako korunní portugalský princ znám pod jménem Dom Pedro, v letech 1822 až 1831 byl brazilským císařem a v roce 1826 také nakrátko (jako Pedro IV.) králem portugalským.

Narodil se jako druhý nejstarší syn pozdějšího portugalského krále Jana VI. z rodu Braganza a Charlotty Španělské z rodu Bourbon. Dědicem svého otce se stal po smrti staršího bratra v červnu 1801.

[editovat] Velký útěk

V roce 1807 značně zesílil tlak silných evropských mocností na Portugalsko. Francie a Velká Británie již delší čas soupeřily o vliv na tento malý stát, a tak se situace nakonec vyhrotila do ostrého střetu, kdy Francouzi překročili hranice Portugalska a Velká Británie pro změnu zahájila blokádu přístavů. Po obsazení Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl v říjnu 1807 portugalský regent princ Jan spolu s asi 15 000 dvořany do tehdejšího portugalského místokrálovství Brazílie. V lednu 1808 tak poprvé v historii člen portugalské královské rodiny vkročil na půdu Nového světa – Ameriky. Brazílie byla prohlášena za hospodářsky rovnoprávnou s Portugalskem a dvůr záhy přesídlil do Rio de Janeira, které se stalo hlavním městem. Zde regent dále vládl místo duševně nemocné portugalské královny Marie I.

Pro Brazílii nastala doba kulturního a především hospodářského rozkvětu – přístavy se otevřely volnému obchodu, na pěstování bavlny a těžbu železné rudy byly poskytovány dotace. V roce 1815 vyhlásil Jan VI. Brazílii za rovnoprávné království pod portugalskou korunou.

[editovat] Císařství

Pedrova korunovace na císaře

Druhý sňatek Pedrův s Amélií de Beauharnais

Po Napoleonově pádu zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství. V Lisabonu následně cortesy (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro, jenž byl vždy nakloněn liberálním myšlenkám. Dom Pedro nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a 12. října 1822 byl jako Pedro I. prohlášen císařem Brazílie. Již v roce 1831 byl ale donucen brazilským parlamentem k abdikaci a císařem se stal jeho teprve pětiletý syn Pedro II. Brazilský (1826-1891), který se ovšem vlády oficiálně ujal až v roce 1840, kdy byl prohlášen za plnoletého.

Pedro I. se dvakrát oženil. Jeho první manželkou byla od 13. května 1817 Marie Leopolda Rakouská (1797 - 1826), dcera rakouského císaře Františka. Tímto sňatkem se stal Pedro I. švagrem Napoleona Bonaparta, který však již tehdy žil ve vyhnanství. Podruhé se Pedro I. oženil v srpnu 1829 s Amélií de Beauharnais, vnučkou císařovny Josefíny, která byla první manželkou Napoleona Bonaparta

[editovat] Potomci

dcera Marie Amálie

Pedro se 13. května 1817 oženil s Marií Leopoldou Rakouskou (1797 - 1826), která mu porodila tyto děti:

• Marie da Glória (1819 - 1853), portugalská královna Marie II.
• Marie Jana (1822 - 1901) ~ Luigi Carlo, aquilský vévoda (1824–1897)
• Paula Mariana (1823-1833)
• Františka Karolína (1824 - 1898) ~ François d'Orléans
• Pedro (1825 - 1891), brazilský císař (1831 - 1889)

Z manželství uzavřeného v roce 1829 s Amélií de Beauharnais vzešla jediná dcera:

• Marie Amálie (1831 - 1853)

[editovat] Související stránky

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Pedro I. Brazilský

• Brazílie

Předchůdce: -

Brazilský císař Pedro I. 1822 - 1831

Nástupce: Pedro II.

Předchůdce: Jan VI.

Portugalský král Petr IV. 1826 - 1826

Nástupce: Marie II.

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.