Peptid

Peptid (z řec. πεπτος, „stravitelný“) je chemická sloučenina organického původu, která vzniká spojením několika aminokyselin, takzvanou peptidovou vazbou.

[editovat] Rozdělení peptidů

Peptidy dělíme podle množství aminokyselin (přesněji aminokyselinových zbytků), z nichž jsou složeny.

• Peptidy, obsahující do 10 aminokyselin, se nazývají oligopeptidy.
• Látky tvořené více aminokyselinami, u kterých se už projevuje polymerní charakter, se nazývají polypeptidy.
• Polypeptidy o vysoké molekulové hmotnosti se nazývají bílkoviny.

U některých peptidů, které vznikaly biosyntézou v živých organismech, dochází k posttranslačním modifikacím, při kterých je změněna vždy určitá část peptidu. Tyto modifikace dávají molekule nové vlastnosti (většinou biologickou aktivitu).

Peptidy (ale i bílkoviny) bývají organismem syntetizovány jako neaktivní prekurzory, které se pak na místě působení mění na aktivní formu určitou chemickou změnou.

[editovat] Některé významné peptidy

• Nisin – antibakteriální látka, produkovaná některými bakteriemi rodu Lactococcus
• Glutation – látka účastnící se různých biochemických procesů
• Oxytocin – hormon produkovaný hypotalamem a skladovaný v neurohypofýze, vyvolává stahy děložní svaloviny
• Inzulin – hormon produkovaný Langerhansovými ostrůvky ve slinivce břišní. Usnadňuje difuzi krevní glukózy do svalových a tukových buněk, kde pak dochází k syntéze glykogenu a tuků. Tím snižuje hladinu glukózy v krvi. Při nedostatečné produkci inzulínu dochází k nemoci zvané cukrovka (diabetes mellitus)
• Endorfin – patří mezi enkefaliny, působí jako neurotransmitery a neuromodulátory, regulují emocionální projevy
• Gramicidin – antibiotikum

Tento biochemický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.