Periklés
Periklés (řecky Περικλής) (500 př. n. l. – 429 př. n. l.) byl starověký řecký athénský demokratický státník a politik.
Obsah |
[editovat] Životopisná data
Periklés se narodil roku 500 př. n. l. jako syn Xanthippa, athénského vojevůdce, a Argaristy z aristokratického rodu Alkméonovců. Vzdělával se u sofisty Damóna z Oé, filosofa Anaxagora z Klazomen. Jeho přáteli se stali filosof – sofista Prótagorás z Abdér, historik Hérodotos, básník Sofoklés a sochař Feidiás.
Do politického života vstoupil po smrti Aristeidově jako odpůrce aristokratické strany vedené Kimónem. Potom, co byl Kimón ostrakizován, se stal Periklés nejvlivnějším politikem Athén až do roku 430 př. n. l. Ze svého postavení byl vytlačen až při propuknutí moru v Athénách, na který následně zemřel.
Periklés měl z prvního manželství dva syny, kteří však zemřeli dříve než on.
Za svého působení zpřístupnil chudým vrstvám rozhodování při soudních procesech a v radě (búlé) placením odměn. Podobně rozšířil placení náhrad za výkon vojenské služby i na dobu míru. Oslabil rozhodovací pravomoci areopagu (rada starších – ovládaná aristokraty) odnětím dozoru nad státní správou, provádění zákonů, veřejnou mravností a politickým soudnictvím. Přiznal každému občanu právo podávat žaloby proti úředníkům nekonajícím své povinnosti a proti osobám ohrožujícím blaho státu. Každý úředník měl být před volbou prověřen zkouškou a zodpovídat se ze svého působení po vypršení úředního období. Návrh nových zákonů byl svěřen osobám voleným ekklésií – všelidovým sněmem.
V zahraniční politice se zasahoval na venek za celořecké zájmy a obranu řeckých měst před útoky barbarů. Svým postavením dokázal zabránit velikáškým myšlenkám athénského lidu na ovládnutí vzdálenějších území např. Egypta či Kartága.
Ve složité politice vztahů mezi řeckými státy se snažil zabránit válce se Spartou (sjednání míru na 30 let), ale okázalou demonstrací athénské moci k propuknutí Peloponéské války, která skončila pro Athény porážkou, nemalou měrou přispěl. Ve spojeneckých státech posiloval athénský vliv do té míry, že si Athény počínaly jako hegemon, až došlo k náznaku vytvoření jakési „Athénské říše“. Vedlejším, ale z našeho pohledu příznivým, výsledkem těchto jevů bylo také rozšíření demokratických myšlenek a způsobů vlády do ovlivněných států.
Periklés se také zasloužil o velkou výstavbu v Athénách a o rozvoj kultury. Z jeho popudu bylo vybudováno mnoho okázalých veřejných staveb – opevnění Akropole, Parthenón, Propylaje, Odeion, stavby na agoře. V jeho době působili v Athénách nejpřednější umělci, např. Feidiás, Sofoklés, Aischylos a.j.
Význam Periklův byl oceňován již ve starověku (např. Plútarchos). V současné době platí za jeden z ideálů státníka a prototyp demokratického vůdce.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Antika |
[editovat] Reference
- Ottův slovník naučný, díl devatenáctý. Vydavatel a nakladatel J.Otto, Praha 1902
- Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak., Mladá fronta, Praha 1972
[editovat] Externí odkazy
