Pero

Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv. opeřených dinosaurů. Pokrývá ptačí tělo a pomáhá udržet teplotu. Peří chrání také před zraněním a u většiny druhů ptáků pomáhá peří k létání a dává tělu aerodynamický tvar.

Peří je obarvené pigmenty nebo se jeví jako barevné vlivem fyzikálně optických jevů. Na těle neroste rovnoměrně, ale v pruzích. Některá místa na těle ptáka jsou holá a jsou peřím pouze překrytá. Podrobnosti hledejte v samostatném článku peří.

[editovat] Stavba pera

Pero vyrůstá z kůže v místě, zvaném pernice. Každé pero má dutou osu (stvol) a po jeho stranách vyrůstá prapor, který je tvořen větvemi s paprsky a háčky. Část stvolu, která vyrůstá z kůže se nazývá brk, horní část stvolu nesoucí prapor je osten. Pero je vyživováno cévami, které prostupují do dutiny pera.

[editovat] Typy per

• vlasové – žádný nebo malý prapor na špičce
• vibris – v koutcích zobáku, nosních otvorů a očí
• krycí nebo obrysové – kryje hlavu, krk, tělo a nohy
• letka – dlouhé pero na křídlech s nesouměrným praporem
• rejdovací nebo rýdlovací – pero na ocasu, vyrůstají vějířovitě, obvykle jsou prodloužena a nesymetrická
• prachové – zajišťuje tepelnou izolaci (netvoří prapor)

[editovat] Vznik pera

Pero vzniklo přeměnou původní plazí šupiny, doklad ve formě fosilií ale chybí. Nicméně víme již o 14 rodech dinosaurů, kteří byli opeření. Dnes není pochyb o tom, že dinosauři byli předky ptáků a tento znak s nimi sdílejí.

[editovat] Využití člověkem

Brazilští indiáni s čelenkou z ptačích per

Lidé používají ptačí peří k mnoha různým účelům.

V minulosti se seříznutý ptačí brk používal ke psaní (viz pero (psací náčiní)), barevná pera zdobila různé pokrývky hlavy. Prachovým peřím se plní polštáře a peřiny.

Pro americké Indiány je čelenka z peří důležitým kulturním a náboženským objektem.

Podle řecké báje se Ikaros pokusil uniknout z ostrova Kréta na umělých křídlech, vyrobených z ptačího peří spojeného voskem.

[editovat] Související články

• Peří
• Anatomie ptáků