Persis

Persis (staropersky Pársa, středopersky Párs, novopersky Fárs) je starověká země na jihozápadě dnešního Íránu a současně kmenové území starých Peršanů. Za Achaimenovců i Sásánovců byla Persis vždy kultovním centrem perské říše, místem s mnoha zarathuštrovskými chrámy ohně, kde si králové zřizovali skalní reliéfy a nápisy. Její nepříznivá poloha však způsobovala, že politické centrum říše leželo velmi často v západněji položených krajích (Elam, Mezopotámie).

Kulturní proudy helénismu měly na Persidu jen malý vliv, takže se zde íránská kultura mohla nerušeně rozvíjet. Persis tvořila od 6. století př. n. l. jádro achaimenovské říše, později ji dobyl Alexandr Veliký, ve 4. století př. n. l. připadla Seleukovcům, ve 2. století př. n. l. Parthům a nakonec se stala součástí sásánovské monarchie. V 7. století n. l. ji dobyli a islamizovali Arabové.

Nejdůležitějšími městy v Persidě byly za Achaimenovců Persepolis a Pasargady, za Sásánovců Stachr. Sásánovci tu založili i několik nových měst, např. Bíšápúr.

Klimatické podmínky v oblasti byly již ve starověku velmi rozdílné. Antický geograf Strabón uvádí, že pobřežní kraje byly vyprahlé a písčité, zatímco ve vnitrozemí se nacházely četné řeky a jezera. Tam bylo klima chladnější a půda zčásti velmi úrodná (Strabón, Geografie XV. 727).

[editovat] Literatura

• Der Kleine Pauly. Lexikon der Antike in fünf Bänden, díl 4, München 1979, sloupec 653–654.

[editovat] Externí odkazy

• Persis v Encyclopaedia Iranica