Pes hyenovitý
 Pes hyenový |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pes hyenovitý
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Lycaon pictus Temminck, 1820 |
Pes hyenovitý, možno také hyenový (Lycaon pictus) je šelma z čeledi psovitých, obývající Afriku od jižního kraje Sahary až po Transvaal v jižní Africe. Jeho přirozený biomem je savana, polopouště a hory do 3000 m n. m.
Obsah |
[editovat] Popis
Pes hyenovitý je nápadně zbarvená šelma s černým, hnědým, bílým a žlutým zbarvením srsti. Má dlouhé nohy, poměrně malou hlavu, štíhlé tělo a krátký a velice masivní čenich a tlamu. Na všech nohou má jen čtyři prsty, což je mezi psovitými šelmami poměrně neobvyklé. Tělo je 80 - 110 cm dlouhé, ocas je 30 - 40 cm dlouhý a hmotnost se pohybuje od 17 do 36 kg.
[editovat] Chování
Stejně jako ostatní psovití je i pes hyenovitý vysoce společenské zvíře, které žije ve smečkách tvořenzých 6, někdy až 90 jedinci. Ve smečkách se členové dorozumívají pomocí různých postojů a hlasových projevů. Psi hyenoví jsou toulaví a při hledání kořisti urazí značné vzdálenosti; pouze v době, kdy jsou mláďata na cestování moc malá, zůstávají delší dobu na jednom místě.
Po většinu dne psi hyenovití odpočívají a čistí se ve stínu; na lov se vydávají hlavně brzo ráno a večer nebo za měsíčných nocí. Když si ve smečce odbydou zdravící ceremoniály, vydají se pátrat po kořisti, kterou můžou být gazely, impaly i zebry. Jakmile kořist spatří, chvíli ji zvolna následují a pak zahájí honičku. Mohou se soustředit na jednu oběť nebo sledovat několik členů stáda, pak se však všichni zaměří na jedno zvíře. Jsou-li dost blízko zaútočí na kořist, přičemž zasahují různé částí jejího těla. Často zasáhnou nohy a ocas a snaží se ji povalit.
Jakmile ji strhnou, začnou ji okamžitě trhat a pustí se do hostiny. Na úlovku si pochutnávají všichni bez vzájemné nevraživosti, nechávají mláďata, aby se nasytila první, a opozdilcům maso vyvrhnou. Někteří členové smečky se vrátí do pelechu a vyvrhnou potravu dospělým, kteří hlídali mláďata. Díky dokonalé souhře, kličkování při honičce a různým taktikám dokáží psi hyenoví s úspěchem ulovit kořist i mnohem větší, než jsou sami, jako například pakoně.
Samice rodí 2 až 16 mláďat (obvykle 7), doba březosti je 69 až 72 dny. Mláďata se rodí v noře opuštěné například hrabáčem nebo prasetem bradavičnatým. Často v ní bývá více samic. Mláďata po narození nevidí, ale ve dvou týdnech se jim otevřou oči a brzy se vydávají ven z nory. Sají asi 3 měsíce a již od 2 týdnů se přikrmují natrávenou potravou, kterou jim členové smečky vyvrhnou. O mláďata se stará celá smečka a dokrmí i mláďata, která přišla o matku. V 6 měsících se mladí psi začínají učit lovu a doprovázejí smečku.
[editovat] Galerie
 Rozšíření psa hyenovitého (červeně) |
[editovat] Související články
 |
|
 |
|---|---|---|
|
liška polární • pes krátkouchý • šakal pruhovaný • šakal obecný • kojot prériový • vlk obecný • šakal čabrakový • vlk rudohnědý • vlček etiopský • maikong • pes hřivnatý • dhoul • pes bojovný † • pes hyenovitý • psík mývalovitý • pes ušatý • pes horský • pes argentinský • pes pampový • pes pouštní • pes šedý • pes pralesní • liška šedá • liška ostrovní • liška džunglová • liška kana • liška chama • korsak • liška horská • liška písečná • liška pouštní • liška šedohnědá • liška obecná • fenek |
||
