Petr Hromádka

Petr Hromádka, též Hromada († 6. února 1421) byl český husitský kněz a hejtman.

Dům čp.82 na náměstí v Jistebnici, zde se narodil Petr Hromádka, vsazena (1921) pamětní deska

O Hromádkovi se ví, že pochází z jihočeské Jistebnice, ale není znám datum jeho narození. Podle místní tradice je jeho rodný dům na jistebnickém náměstí (čp. 82) a připomíná to – viz výřez na fotografii – pamětní deska s textem: „ZDE SE NARODIL PETR HROMÁDKA HUSITSKÝ HEJTMAN A ZAKLADATEL TÁBORA. DESKA VSAZENA 1. V. 1921 NA PAMĚŤ 500 LETÉHO VÝROČÍ JEHO SMRTI UPÁLENÍM V CHRUDIMI“.

[editovat] Kněz

Petr Hromádka byl po studiích jako akolyta (příslušník církve s nižším svěcením) zvoníkem v některém větším kostele a později, po svém vysvěcení, se stal sakristánem v kostele na Pražském hradě (1408–1413). Potom byl kaplanem nebo zvoníkem v Dolních Střimelicích (nyní Hradové Střimelice). V době nepokojů v zemi, po roce 1415, kdy byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus, byl odtud v roce 1418 církevním úřadem vyhoštěn. Stal se jedním z organizátorů „poutí na hory“ – které se konaly od Velikonoc 1419 až do jara 1420. Důvodem byly zásahy panovníka a vrchností omezujících husitské bohoslužby a také představa brzkého zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů právě „na horách". Velké shromáždění se např. konalo 22. července 1419 na vrchu Tábor – Burkovák u Nemějic nedaleko Bechyně (až 42 tisíc stoupenců Husova učení – viz také [1]).

[editovat] Zakladatel Tábora

S osudem Hromádky je výrazně spojeno Ústí nad Lužnicí (původně poddanské město pánů z Ústí), po roce 1410 jedno z center radikálně reformní aktivity. Po vypovězení zdejších husitů v roce 1419 se postavil Hromádka do čela „vyhnanců“ a 21. února 1420 v noci osadu dobyl. Nezdála se mu bezpečná a navrhl tedy obsadit nedaleké dlouho opuštěné opevněné sídlo na skále nad Lužnicí a Ústí pak vypálili. Petr Hromádka poslal do Plzně Janu Žižkovi zprávu, že našel vhodné místo a že se zde usadili. Radikální část husitů neměla na přelomu let 1419–1420 v Plzni lehkou pozici a v čele s Žižkou a Chvalem z Machovic se rozhodli odejít na Tábor. Cestou svedli pověstnou bitvu u Sudoměře. V březnu 1420 byl tedy položen základ novému městu, v jehož čele pak stanuli čtyři hejtmani – Mikuláš z Husi, Zbyněk z Buchova, Chval Řepický z Machovic a také Jan Žižka. Na Tábor – jak pojmenovali husité nové sídlo – přicházelo mnoho mužů, často s ženami i dětmi, a byli odhodláni k boji za „zákon boží“ a za jiný, lepší život.

[editovat] Husitský hejtman

Za husitských bouří Petr Hromádka v čele Žižkových bojovníků dobyl v lednu 1421 město Chotěboř a stal se městským hejtmanem. Proti němu vytáhlo panské vojsko a když Hromádka viděl jeho sílu a znal nepřízeň měšťanů, rozhodl se vyjednávat a 2. února se vzdal. Přes slib volného odchodu všech byla celá tisícovka táboritů po opuštění opevnění napadena, 300 z nich 3. února upáleno v chotěbořských stodolách, zbytek zahynul mezi Čáslaví a Kutnou Horou upálením nebo svržením zaživa do kutnohorských šachet. Petr Hromádka byl Zikmundovým hejtmanem Janem Městeckým odveden z Chotěboře do 27 km vzdálené Chrudimi a tam 6. února 1421 na místním rynku upálen. Husité se pak pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

[editovat] Připomínka

Pomníček s deskou v Chotěboři, v místě upálení husitů v roce 1421

Událost v Chotěboři připomíná pomníček, postavený v roce 1929 v zahradě před čp. 607, tehdy městskou elektrárnou, kde údajně stály stodoly, a také pojmenování jedné chotěbořské ulice na „Hromádky z Jistebnice“.

[editovat] Prameny

• Roman Cikhart: Minulost města Jistebnice (1925)
• Ottův slovník naučný
• Encyklopedie Diderot