Petr I. z Rožmberka

Petr I. z Rožmberka (? - 14. říjen 1347) byl synem Jindřicha z Rožmberka a Elišky z Dobrušky (Rožmberkové byli jednou z pěti větví Vítkovců).

[editovat] Mládí rožmberského dědice

Rožmberský erb (výřez z obrazu Mistra vyšebrodského oltáře

Petr z Rožmberka na výřezu obrazu Mistra vyšebrodského oltáře

Pravděpodobně za účelem získání vzdělání Petr strávil několik let v rodinné cisterciácké fundaci ve Vyšším Brodě. Snad proto se mu přezdívalo "Kajícník". V době otcovy smrti (4. července 1310) musel být Petr podle dobových měřítek dospělý, protože po otci převzal funkci nejvyššího komorníka království.

[editovat] Spory s Jindřichem z Lipé a Janem Lucemburským

Petr z Rožmberka byl zasnouben s nejmenovanou dcerou Jindřicha z Lipé. Několik let trvající zasnoubení roku 1315, po zatčení a uvěznění pána z Lipé, Rožmberk zrušil. Následně se s požehnáním krále Jana oženil s vdovou po Václavovi III. Violou, dcerou těšínského knížete Měška I. Zároveň se přiklonil ke straně Jana Lucemburského a opatrně mu přiznal svou účast na spiknutí.

Po propuštění pána z Lipé roku 1316 Petr z Rožmberka změnil názor a listinou ze dne 25. dubna 1316 bylo potvrzeno opětovné přátelství mezi oběma těmito mocnými pány. Viola po necelém roce manželství zemřela a novou ženou se stala Kateřina neznámého rodu. S Kateřinou měl Petr pět synů ( Jindřich, Petr, Oldřich, Jošt, Jan) a tři dcery (Mecela, Anna a neznámá dcera).

V letech 1317-1318 se v Čechách rozhořela válka způsobena rozbroji mezi českou šlechtou (Jindřich z Lipé x Vilém Zajíc z Valdeka a jejich přívrženci), častou nepřítomností krále v zemi a královskými intrikami. V zemi byl mor a hladomor. Jan Lucemburský požádal o pomoc římského krále Ludvíka Bavora a pan z Lipé hrozil spojenectvím s Ludvíkovým oponentem Fridrichem Sličným.

Smír mezi Lucemburkem a českými pány byl uzavřen v dubnu 1318 v Domažlicích. V době nepokojů král vyjížděl na panství neposlušných pánů. Došlo tehdy k ozbrojenému střetnutí mezi královými oddíly a oddíly Viléma z Landštejna. Po Landštejnově boku stál jeho příbuzný Petr z Rožmberka. Tato akce a možná nejen ta, vynesla Petrovi přechodnou ztrátu nejvyššího komornictví v letech 1319-1325. Funkce nejvyššího komorníka mu byla potom navrácena a zastával ji až do konce svého života. Roku 1329 se společně s dalšími předními českými pány zúčastnil křížové výpravy Jana Lucemburského do Litvy. Zemřel 14. října 1347 a je pohřben v cisterciáckém rodovém klášteře Rožmberků ve Vyšším Brodě.

Petr I. Rožmberka byl významnou osobností své doby, zasahoval do události celostátního významu. Rožmberské statky (roku 1302 obohacené o dědictví po pánech z Krumlova) za doby jeho vlády rozhodně nedoznaly újmy. Finančně podporoval duchovní a sociální ústavy, touto formou dbal o spásu své duše, případně i duší svých blízkých. V Krumlově nechal zřídit špitál sv. Jošta a na krumlovském hradě kapli sv. Jiří.

[editovat] Bibliografie

• Kopičková B. - Eliška Přemyslovna, královna česká. Vyšehrad 2003
• Kubíková A. - Rožmberské kroniky. ISBN 80-86829-10-3
• Spěváček J. - Král Diplomat/Jan Lucemburský. Panorama, Praha 1982
• Šarochová G. V. - Radostný úděl vdovský. Královny-vdovy přemyslovských Čech. Praha, 2004.

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Petr I. z Rožmberka

• Petr I. z Rožmberka na www.e-stredovek.cz