Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij; 7. května 1840 - 6. listopad 1893) byl ruský hudební skladatel. Stal se jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů (nejenom v Rusku). Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou hudbou (vážnou).
Petr Iljič Čajkovskij také několikrát navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.
Obsah |
Petr Iljič Čajkovskij se narodil ve Votkinsku v Rusku jako syn vrchního správce, Ilji Petroviče Čajkovského, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Jeho matkou byla Alexandra Alexejevna, kterou měl Petr velmi rád. Jak se rodina stěhovala z místa na místo, Petr, citlivý a neurotický chlapec, hluboce trpěl odloučením. Ve čtrnácti, když mu jeho milovaná matka zemřela na choleru, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač byl jinak o svých vnitřních požitcích sdílný.
Petr Čajkovskij vyrůstal v početné rodině (měl tři sestry) a v blahobytu, a tak nechyběl v této rodině ani klavír, u něhož trávil Petr podle svých slov až „příliš mnoho“ času, a pozoruhodný nástroj zvaný orchestrion, který mechanicky reprodukoval zvuky orchestru. Tomuto nástroji, podle jeho vlastních slov, vděčil Čajkovskij za „vášnivé uctívání“ Mozarta (v době, kdy byla hudba tohoto skladatele ani tak zdaleka oblíbená jako je dnes) a za své „první hudební dojmy“.
Petr nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě a občas toto studium zahrnovaly i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal mladším úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat, opustil státní služby a dal se zapsat na konzervatoř. Zde upoutal dojem na tamějšího ředitele, Antona Rubinsteina, který přiměl svého bratra, Nikolaje, aby přijal začátečního skladatele jako učitele harmonie na nově otevřenou moskevskou konzervatoř.
P. I. Čajkovskij zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že Petr Iljič Čajkovský trpěl za svého života častými stavy melancholie a depresemi, které byly zřejmě způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou homosexualitou.[zdroj?]
P. I. Čajkovskij Složil 6 symfonií (např. Patetická), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), Slavnostní předehru 1812, op. 49, Italské capriccio,; op. 45, 4 suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D-dur a další), 3 klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr b-moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.
Nejvíce ho však proslavily jeho baletní díla Labutí jezero, Šípková Růženka a velmi populární (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.