Petr Iljič Čajkovskij

Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).

Petr Iljič Čajkovskij v mládí

Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij; 7. května 1840 - 6. listopad 1893) byl ruský hudební skladatel. Stal se jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů (nejenom v Rusku). Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou hudbou (vážnou).

Petr Iljič Čajkovskij také několikrát navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.

[editovat] Život

[editovat] Dětství a raná léta

Petr Iljič Čajkovskij se narodil ve Votkinsku v Rusku jako syn vrchního správce, Ilji Petroviče Čajkovského, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Jeho matkou byla Alexandra Alexejevna, kterou měl Petr velmi rád. Jak se rodina stěhovala z místa na místo, Petr, citlivý a neurotický chlapec, hluboce trpěl odloučením. Ve čtrnácti, když mu jeho milovaná matka zemřela na choleru, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač byl jinak o svých vnitřních požitcích sdílný.

Petr Čajkovskij vyrůstal v početné rodině (měl tři sestry) a v blahobytu, a tak nechyběl v této rodině ani klavír, u něhož trávil Petr podle svých slov až „příliš mnoho“ času, a pozoruhodný nástroj zvaný orchestrion, který mechanicky reprodukoval zvuky orchestru. Tomuto nástroji, podle jeho vlastních slov, vděčil Čajkovskij za „vášnivé uctívání“ Mozarta (v době, kdy byla hudba tohoto skladatele ani tak zdaleka oblíbená jako je dnes) a za své „první hudební dojmy“.

Petr nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě a občas toto studium zahrnovaly i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal mladším úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat, opustil státní služby a dal se zapsat na konzervatoř. Zde upoutal dojem na tamějšího ředitele, Antona Rubinsteina, který přiměl svého bratra, Nikolaje, aby přijal začátečního skladatele jako učitele harmonie na nově otevřenou moskevskou konzervatoř.

P. I. Čajkovskij zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že Petr Iljič Čajkovský trpěl za svého života častými stavy melancholie a depresemi, které byly zřejmě způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou homosexualitou.^[zdroj?]

[editovat] Dílo

Čajkovskij v pozdějších letech svého života.

Obraz Čajkovského od malíře Nikolaje Kuznekova (1850 - 1929)

Busta Čajkovského v Petrohradu

P. I. Čajkovskij Složil 6 symfonií (např. Patetická), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), Slavnostní předehru 1812, op. 49, Italské capriccio,; op. 45, 4 suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D-dur a další), 3 klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr b-moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.

Nejvíce ho však proslavily jeho baletní díla Labutí jezero, Šípková Růženka a velmi populární (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.

[editovat] Balety

• 1875–1876: Labutí jezero (Лебединое Озеро), Op. 20
• 1888–1889: Šípková růženka (Спящая красавица), Op. 66
• 1891-1892: Louskáček (Щелкунчик), Op. 71

[editovat] Opery

• 1867–1868: Vévoda (Воевода), Op. 3
• 1869: Undina (Ундина), nedokončená
• 1870–1872: Opríčnik (Опричник)
• 1874: Kovač Vakula (Кузнец Вакула), Op. 14; nově přepracovaná pod názvem Střevíčky
• 1877–1878: Evžen Oněgin (Евгений Онегин), Op. 24 - na motivy Puškinovy básně Evžen Oněgin
• 1878–1879: Panna orleánská (Орлеанская дева)
• 1881–1883: Mazepa (Мазепа)
• 1885: Střevíčky (Черевички), přepracovaná opera Kováč Vakula
• 1885–1887: Čarodějka (Чародейка)
• 1890: Piková dáma (Пиковая дама), Op. 68
• 1891: Jolanta (Иоланта), Op. 69

[editovat] Symfonie

• 1866: Symfonie č. 1 g-mol, Op. 13, „Zimní sny“
• 1872: Symfonie č. 2 c-mol, Op. 17, „Malá Ruská“, přepracovaná v r. 1879-1880
• 1875: Symfonie č. 3 D-dur, Op. 29, „Polská“
• 1877–1878: Symfonie č. 4 f-mol, Op. 36
• 1885: Symfonie Manfred h-mol, Op. 58
• 1888: Symfonie č. 5 e-mol, Op. 64
• 1893: Symfonie č. 6 h-mol, Op. 74, „Patetická“

[editovat] Koncerty

• 1874–1875: Klavírní koncert č. 1 b-mol, Op. 23
• 1878: Houslový koncert D-dur, Op. 35
• 1879: Klavírní koncert č. 2 G-dur, Op. 44
• 1892: Klavírní koncert č. 3 Es-dur, Op. 75

[editovat] Ostatní díla

[editovat] Pro orchestr

• 1868: Fatum symfonická fantazie, Op. 77
• 1869, rev. 1870 a 1880: Romeo a Julie Předehra-fantazie
• 1873: Bůrska symfonická fantazie podle Shakespeara, Op. 18
• 1876: Slovanský pochod, Op. 31
• 1876: Francesca da Rimini, Op. 32
• 1876: Variace na rokokové téma pro violončelo a orchestr, Op. 33
• 1880: Taliánske capriccio, Op. 45
• 1880: Serenáda C-dur, Op. 48 pro smyčcový orchestr
• 1880: Slavnostní předehra 1812, Op. 49
• 1891: Vévoda symfonická balada, Op. 78

[editovat] Pro sbor, komorní těleso a pro sólový klavír

• 1883: Moskva slávnostní kantáta, Op. 11
• 1871: Smyčcové kvarteto č. 1 D-dur, Op. 11
• 1874: Smyčcové kvarteto č. 2 F-dur, Op. 22
• 1876: Smyčcové kvarteto č. 3 Es-dur, Op. 30
• 1890: Smyčcové sexteto Spomínky na Florencii d-mol, Op. 70
• 1876: Roční období, Op. 37a
• 1878: Album pro děti, Op. 39
• 1882: Klavírní trio a-mol, Op. 50

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Petr Iljič Čajkovskij

[editovat] Externí odkazy

• Petr Iljič Čajkovskij - životopis
• (en)Petr Iljič Čajkovskij na Internet Movie Database

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.