Pevnost Olomouc
Plán pevnosti Olomouc:
|
- současná městská zástavba historického jádra |
|
- současné části pevnosti Olomouc |
|
- současný Mlýnský potok |
Pevnost Olomouc je název pevnosti města Olomouc. Pevnostní součásti města se budovaly od založení města, ale nejvíce se rozvíjely zejména od 16. do 19. století.
[editovat] Vývoj pevnosti
Obléhání města Olomouce císařskými vojsky roku 1643 a 1644.
Plán hradeb města Olomouce z roku
1686 ukazuje obranu pevnostního města. Později v 18. století se obranné stavby ještě rozšířily.
plán dokončené
bastionové pevnosti z r.
1757 se zaplavením, ale hladina ještě nedosáhla maxima
- 11. století: nový Olomoucký hrad s opevněním
- 1239-1246: spojování kupeckých osad ve město, postupně opevněné kamennými hradbami
- přelom 13. a 14. století: celistvé raněgotické opevnění města
- po roce 1526: rozšíření hradeb, do městského obvodu pojato území Bělidel na severní straně města (dnešní Sokolská ulice)
- 1642-1650: okupace města Švédskými vojsky, která provedla rozsáhlé opravy hradeb a novou výstavbu, především na severní straně města. Pro lepší obranu města byla vypálena veškerá předměstí za hradbami. V té době byly funkční pouze čtyři městské brány: Hradská, Blažejská, Střední a Rohelská.
- 1655: Olomouc prohlášena pevností císařem Ferdinandem III. Na Moravě měla tento status ještě města Brno, Jihlava, Uherské Hradiště a hrad Helfštýn. Prvním pevnostním velitelem byl jmenován Locatello de Locatelli, jenž dohlížel nad výstavbou pevnosti.
- 1658: maršál Louis Raduit de Souches navrhl plán zesílení stávajícího opevnění a jeho doplnění pětiúhelníkovými bastiony
- 1699: nový návrh pevnostního systému podle Vaubanova systému
- 1717: fortifikační projekt navazující na plán z roku 1699, navrhoval úplnou soustavu bastionů kolem celého města. Jeho autorem byl Louis de Rochetz
- 1742-1757: z rozhodnutí císařovny Marie Terezie z roku 1742 vybudována úplná bastionová pevnost dle plánů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine. Po ztrátě Slezska se Olomouc stává strategickou pohraniční pevností.
- 1758: neúspěšné pětitýdenní pruské obléhání Olomouce
- po roce 1758: výstavba fortové pevnosti, věnec 17 (později 21) pevnůstek kolem celého města
- za napoleonských válek byl v pevnosti vězněn generál Lafayette a ubytován zde byl maršál Suvorov.
- 1850: napětí mezi Rakouskem a Pruskem, do Olomouce povolán maršál Radecký
- 1850-1866: císař František Josef I. několikrát navštěvuje pevnost a přilehlé nově stavěné pevnůstky na západní straně města, setkává se zde s carem Mikulášem I.
- 1866: předpokládané dobývání olomoucké pevnosti při prusko-rakouské válce se neuskutečnilo a pevnost tak ztratila svůj strategický význam
- 1870-1876: výstavba poslední pevnůstky v Radíkově.
- 1886: zrušení pevnosti. V listopadu 1886 došlo do Olomouce císařské nařízení z 9. března 1886(!), kterým byla olomoucká pevnost zrušena a byl tak umožněn další rozvoj města. Již v roce 1876 byla zbořena Hradská brána vedoucí na východ směrem k železničnímu nádraží. Na jejím místě vznikl soubor nájemních domů.
[editovat] Architektura pevnosti
Židovská branka a věž ze 13. století
Litovelská brána, orlice patřila na Františkovu (dříve Rohelskou) bránu
Zbytky gotických hradeb v Koželužské ulici
Bývalá Brána Všech svatých při pohledu z areálu Letního kina
Cikánská branka ve Špitálském bastionu
Prostor bývalé vnitřní Hradské brány
Bývalá vojenská pekárna v Koželužské ulici
[editovat] brány, věže a hradební prvky
[editovat] jihovýchodní strana
- Hradská (Opavská, Kopecká) brána, zbořena roku 1876. Dělila se na vnitřní a vnější, vzdálené od sebe několik metrů a spojené padacím mostem. Vnitřní brána měla vlastní strážní domek a také v ní byly umístěny lavice k tělesným trestům (Schwitzbänke). Roku 1678 byla obnovena z odkazu generála Felixe Scherovského. Vnější brána měla podobu barbakánu.[1]
- Židovská brána mezi budovami Jezuitského konviktu v Univerzitní ulici je zachována dodnes ještě s otvory pro uchycení padacího mostu
- Michalský výpad, hranolová čtyřboká věž se schodištěm z roku 1756. Podle V. Richtera by mohla pocházet už ze 13. století[2].
- Katovská branka, hranolová čtyřboká věž, dnes nezastřešená, schodiště zřízeno roku 1943
- Blažejská brána v ústí Blažejského náměstí do Bezručových sadů, jedna z nejstarších bran, uzavřena Švédy roku 1645, po otevření Kateřinské brány sloužila jako prachárna, zbořena postupně 1826-1904
- Kateřinská brána v ústí Kateřinské ulice, zřízena roku 1699 ve staré hradební zdi, díky své výhodnější poloze nahradila Blažejskou bránu, zbořena 1878
[editovat] západní strana
- Litovelská brána na dnešním náměstí Hrdinů, v letech 1644 až 1645 zcela zničena, následně znovu zbudována. Zbořena roku 1882, její část byla přenesena ke vchodu do Čechových sadů [1]
- tzv. Putzentürl-pförtl (někdy také Butzen-Thürl) - branka k čištění stok v ústí Švédské uličky, zbořena
- Střední brána v ústí Pavelčákovy ulice, v 18. století přejmenována na Vnitřní Terezskou, zbořena 1883
- Terezská brána, barokní cihlová stavba s kamenosochařskou výzdobou z 18. století na třídě Svobody je zachována dodnes, je kryta zeleným drnem [2].
- Dolní brána v ústí Lafayettovy ulice, zbořena roku 1884. Ve 14. století označována také jaké jako brána Řeznická podle blízkých masných krámů.
[editovat] severní strana
- Okrouhlá románská věž s kaplí svaté Barbory
- Hranolová gotická obranná věž Olomouckého hradu, zachována, součást areálu Arcidiecézního muzea
- Cikánská branka ve Špitálském bastionu používaná jako spojnice s Klášterem Hradisko, zachovaná
- Špitálský bastion v Parku pod Letním kinem, zachovaný, stavba započata za švédské okupace, dostavěn roku 1676
- Brána Všech svatých, zachovaná dodnes v areálu Olomouckého hradu, viditelná z Letního kina
- Locatelliho bastion mezi ulicemi Dobrovského a Koželužskou, stavěn od roku 1656, později zbořen, jeho pětiúhelníkový tvar kopíruje bývalá vojenská pekárna
- Barbořina brána (Warberturm) v Koželužské ulici, nově postavena 1661, ale existovala již dříve, dnes zbořena, ale zachovaly se fragmenty pozdněgotických hradeb
- Nová brána v dnešní Denisově ulici v ústí u kostela Panny Marie Sněžné spojovala město s Předhradím, doložená již roku 1388, zbořena 1787
- Vodární věž vedle Rohelské brány, zbořena 1905
- Rohelská (Františkova) brána na souběhu ulic Kačení a Vodární, roku 1834 přestavněna a přejmenována na Františkovu, zbořena 1884
- Růžová branka ve Slovenské ulici, částečně zachována v cihlovém opevnění
- Prašná věž v bloku mezi ulicemi 8. května a Sokolskou, zbořena
[editovat] kasárna a vojenské objekty
- Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí, dnes knihovna Univerzity Palackého
- Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
- Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
- Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
- Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody
- Mořická kasárna na místě dnešního Komenia, zbořena (částečně zachován zadní trakt)
- Městská zbrojnice na místě dnešní školy Na Hradě (v majetku Univerzity Palackého), zbořena
- Vojenská pekárna v bývalém Locatelliho bastionu, pětiúhelníková stavba, dnes sídlo Galerie Podkova
Pevnůstka (fort) v
Křelově u Olomouce
Forty kolem olomoucké pevnosti byly budovány od konce 18. století, do roku 1802 bylo postaveno 17 pevnůstek, v následujících letech pak další 4, nejpozději (roku 1874) byla postavena Radíkovská pevnůstka. Nejznámější jsou:
[editovat] Související články
- ↑ Tyto a další informace viz Kšír, J. (1971) Olomoucká barokní pevnost
- ↑ Richter, V. (2001) Umění a svět, s.262
[editovat] Doporučená literatura
- Fischer, J. (1935) Zrušení olomoucké pevnosti. - Olomoucká pevnost a její zrušení, Olomouc.
- Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
- Richter, V. (2001) Umění a svět, s.261 (Olomouc - městské hrazení a brány), ISBN 80-200-0926-4
- Kšír, J. (1971) Olomoucká barokní pevnost
- Michna, P. (1997) Bastionová pevnost Olomouc
[editovat] Externí odkazy
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
