Piktové

Clach an Tiompain, symbol Piktů v Strathpeffer.

Piktové byl keltský národ, žijící ve středním a severním Skotsku mezi obdobím prvních pokusů Římanů o nadvládu Kaledonie, resp. Skotska, až do 10. století. Jméno jim dali právě Římané (z latinského Picti - pomalovaní) a označovali jím vlastně všechny osadníky žijící na onom území. Během 10. století byli Piktové začleněni do nově vzniklého království Alba.

[editovat] Společnost

Archeologické nálezy vypovídají o společnosti, která není lehce odlišitelná od svých Gaelských a Britských sousedů a také Anglosasů na jihu Británie. Určitým vodítkem mohou být znalosti o ostatních keltských společnostech.

Piktové, podobně jako jiné národy severní Evropy pozdního starověku, byly zemědělci žijící v malých komunitách. Hovězí dobytek a koně byly znakem bohatství, ve velkém množství byla chována prasata a ovce. Zvířata byla podle dnešních měřítek malá, ačkoliv koně byli dovezeni z Británie do Irska jako chovný materiál pro zvětšení irských zvířat. Z irských záznamů vyplývá, že tamější elita soutěžila ve šlechtění větších zvířat. Podobná situace mohla být i u Piktů. Vyřezávané lovecké scény ukazují lov se psy a, na rozdíl od Irska, se sokoly. Pěstovalo se obilí včetně pšenice, ječmene, ovsa a žita. Zelenina představovala kapustu, zelí, cibuli a pórek, hrách a fazole, mrkev a vodnici. Rostliny jako česnek, kopřivy a řeřicha byly sbírány v přírodě. Pastevectví poskytovalo kůže a kožešiny. Hlavním zdrojem přadného vlákna byla vlna, obvyklý byl také len, ačkoliv není jisté, zda byl pěstováno pro vlákna, olej, nebo jako potravina. V řekách a u pobřeží byl provozován rybolov. Význam domestikovaných zvířat naznačuje, že jejich maso a mléko bylo důležitou částí stravy obyčejných lidí. Naopak elita jedla především maso, jak z domácích, tak i z divokých zvířat.

Staří Pitkové jsou spojováni s pirátstvím a nájezdy na římskou část Británie. Dokonce ani během pozdního středověku nebyla hranice mezi obchodníky a piráty zcela jasná, takže piktští piráti byly pravděpodobně za jiných okolností obchodníky.

S Pikty jsou také spojovány brochs (kamenné věže). Ačkoliv byly zbudovány již dříve v době železné a přestaly se stavět kolem roku 100, byly později používány i Pikty. Nejčastějším typem obydlí byly kruhové nebo obdélníkové domy ze dřeva. Ačkoliv většina kostelů byla stavěna ze dřeva, od 8. století byly budovány i z kamene.

O Piktech se často tvrdí, že se zdobili tetováním. Důkazy pro toto tvrzení prakticky neexistují. Na kamenných rytinách jsou zobrazováni piktští šlechtici, lovci, válečníci, muži i ženy, ale bez známek tetování. Na některých kamenech byly nalezeny i nápisy v latince a ogham, ale některé ještě nebyly rozluštěny. Význam dobře známého piktského symbolu, nalézaného zejména na kamenech, nemá jednoznačný výklad. Podle jednoho výklady se jedná o symbol jmen těch, co kameny vztyčili. Piktské umění je možné klasifikovat jako keltské a později se vyvíjelo izolovaně.

[editovat] Náboženství

Rané náboženství Piktů se pravděpodobně podobalo keltskému polyteismu, ale z tohoto období se dochovaly pouze místní názvy. Přesné datum, kdy Piktové konvertovali ke křesťanství, není jasné. Křesťanství přivezli irští misionáři a pravděpodobně se během 6. století rozšířilo po většině piktského území.

[editovat] Jazyk

Jazyk Piktů se nedochoval. Známá jsou pouze místní jména a jména lidí vytesaná na kamenech.

[editovat] Externí odkazy (česky)

O Piktech na Kiltu