Pilíř

Villard de Honnecourt, Hutní kniha, nákresy řezů gotickými svazkovými pilíři (pod nimi profily kružeb), Francie, 13 století

V klasické řádové architektuře je pilíř nosným prvkem čtvercového či obdélného průřezu. Pokud má kruhový průřez, |hlavici a patku (dórský sloup pouze hlavici) nazýváme jej sloup. Může být opatřen náběžní římsou a soklem. Je-li pilíř částečně zapuštěn do zdiva, nazýváme jej termínem polopilíř, pokud je jeho hlouka výrazně menší než šířka (nemá nosnou, ale pouze dekorativní funkci) a je opatřen hlavicí a patkou, navýváme jej pilastr, pokud hlavici a patku nemá, jedná se o lisénu

V gotické architektuře není v literatuře vymezení termínů sloup a pilíř používáno tak striktně. Přesto by se termínem „sloup“ měly označovat pouze prvky, které vskutku mají kruhový průřez, hlavici a patku. Všechno ostatní by se mělo nazývat termínem „pilíř“, přičemž je tak nazýván i nosný prvek tvořený svazkem prutů (přípor) o velmi složitém celkovém průřezu. Nazýváme jej pak „svazkový pilíř“.

V moderní architektuře je termínem pilíř chápán nosný prvek větší mohutnosti, například v případě mostů. Často se používá také termín „opěrný pilíř“, což je zpravidla blok zdiva podpírající například starší poškozenou zeď.

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.