Pinkasova synagoga

Pinkasova synagoga
Synagoga od západu
Místo
stát	Česko
obec	Praha
Základní informace
náboženství	judaismus
ritus	konzervativní judaismus
dnešní židovská obec	ŽNO Praha
užívání	památník, součást Židovského muzea, bohoslužby
Architektonický popis
stavební sloh	renesance
výstavba	-1535
Specifikace
Odkazy
adresa	Široká ulice, Staré Město, Praha
oficiální web	Židovské muzeum v Praze
multimediální obsah na Wikimedia Commons
Portál Hebraistika

Pinkasova synagoga (též „Pinkasova škola“) v Praze byla vystavěn roku 1535, nebo někdy dříve Aharonem Mešulamem Horowitzem a později v 16. století pojmenována po krakovském rabínu Pinkasovi, vnuku Aharona Mešulama Horowitze. Nejprve sloužila rodině Horowitzů jako soukromá modlitebna, později zde byla židovská rituální lázeň mikve a později též veřejná synagoga. V současnosti je v majetku židovského muzea. V současnosti synagoga souží jako památník obětem holocaustu. Stěny synagogy jsou uvnitř pokryty jmény českých židů (77 297 obětí), kteří během 2. světové války zahynuli v koncentračních táborech, transportech nebo pochodech smrti a není známo místo jejich posledního odpočinku nebo nemají hrob. Dále je zde expozice „Dětské obrázky z Terezína 1942-1944“.

[editovat] Popis

Hlavní loď synagogy

Roku 1535 zmiňována nová budova synagogy patřící rodině Hořovských-Horowitzů. Původně měli Hořovští synagogu přímo ve svém domě „U Erbů“. Ta je doložena již 1492. Jednalo se o gotickou stavbu s jednou lodí a se síťovanou klenbou. Sedadla byla v té době po obvodu. Později došlo k vystavění renesančního vstupního portálu a v letech 1607-1625 stavitel Juda Coref de Herz přistavěl pozdně renesanční jižní část. Zde se nacházela ženská galerie, vestibul a předsíň. V této době došlo také k úpravě aronu ha-kodeš, který byl opatřen dvojicí renesančních pilastrů.

Po povodních v letech 1758 a 1771 byl aron ha-kodeš a bima opraveny a roku 1775 byl parapet potažen barevným štukem. Roku 1793 daroval Joachim Popper synagoze kovanou rokokovou mříž, která byla přidělaná na bimu. V roce 1838 byla zřízena cínová schrána na tóru, v roce 1840 lavice nahradily sedadla a v roce 1860 povodeň opět zničila interiér. Došlo k následné rekonstrukci, kdy byla hlavní loď zasypána navážkou do 1,5 m společně s bimou. Došlo k odstranění barokní výzdoby schrány na tóru a zazdění renesančního portálu. Po dalších šedesáti letech (1922), kdy byla Pinkasova škola opět rekonstruována, byly provedeny sondy do navážek. Mezi lety 1950-53 došlo k odstranění navážek a k uvedení synagogy do stavu před rekonstrukcí roku 1840.

[editovat] Památník

V letech 1954-59 zde akademičtí malíři Jiří John a Václav Boštík vyhotovili nápisy 77 297 jmen českých židů, kteří zahynuli v koncentračních táborech. V roce 1968 byl památník uzavřen v důsledku průsaku spodní vody. Při rekonstrukci byla objevena původní mikve a odkryta původní polychromie a malovaná výzdoba stropu. V roce 1990 byla náročná rekonstrukce dokončena a mezi lety 1992-1996 byly obnoveny nápisy na stěnách. V horní části synagogy byla nainstalována expozice Dětské obrázky z Terezína 1942-1944“. Synagoga byla rovněž těžce požkozena povodní v roce 2002.

Jména obětí jsou napsaná ručně vždy v následujícím pořadí: Město / Příjmení / Jméno / datum narození / datum úmrtí nebo datum poslední zaručené zmínky, že byl dotyčný naživu (v řadě příadů se jedná den nástupu do transportu do některého z vyhalzovacích táborů na východě). Vedle aronu jsou také napsána jména táborů, ghett a měst, kde čeští Židé umírali.

[editovat] Synagoga v současnosti

Pamětní deska připomínající výstavbu synagogy

Kromě využití jako pietního místa je synagoga během vysokých svátků využívána konzervativní obcí opět k bohoslužebným účelům.

Tento článek týkající se Prahy je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.