Pioneer-Venus 1

1978-051A - Pioneer-Venus 1
Název objektu	Pioneer-Venus 1
COSPAR	1978-051A
Katalogové číslo	10911
Start	20. května 1978
Kosmodrom	Eastern Test Range
Nosná raketa	Atlas Centaur D-1AR [SLV-3D]
Stav objektu	zánik v atmosféře
Zánik	ano
Provozovatel	USA, NASA – Ames Research Center
Výrobce	USA, Hughes Aircraft Co.
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	vzletová 580 kg prázdná 517 kg

Pioneer – Venus 1, též uváděna jako Pioneer 12 či Pioneer Venus Orbiter, je bezpilotní sonda z roku 1978 organizace NASA z USA určená k průzkumu planety Venuše. Celý projekt programu Pioneer připravila Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně u Los Angeles. Označení dle katalogu COSPAR dostala 1978-051A.

[editovat] Program

Ze sondy udělat třetí umělou družici planety Venuše (první z USA s mnohaletým zpožděním vůči SSSR) s cílem získat snímky planety a přinést řadu dalších vědeckých poznatků.

[editovat] Konstrukce sondy

Tato sonda oproti předchozím sondám Pioneer 1-9 byla jiného typu a také od jiného výrobce. Vyrobila ji firma Hughes Aircraft Co. Hmotnost při startu měla 580 kg, v závěru mise prázdná 517 kg. Měla tvar nízkého válce o průměru 2.5 m a výšce 1.2 m. V jeho horní části byla umístěna plošina nesoucí přístroje umožňující vědecké experimenty.

Potřebné změny dráhy a natočení byly prováděny pomocí soustavy trysek, pohonnou látkou byl hydrazin, uskladněný ve dvou nádržkách. Sonda byla vybavena svým motorkem s tahem 18 kN. Plášť sondy byl pokryt řadou slunečních článků, schopných dodávat až 316 W pro chod aparatur.

[editovat] Průběh letu

Mapa Venuše pořízená sondou

Po startu s raketou Atlas – Centaur D-1AR (SLV-3D) 20. května 1978 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě se dostala na meziplanetární dráhu. Po ní absolvovala polovinu oběhu kolem Slunce. První korekce dráhy byla provedena z řídícího střediska 1. června 1978. O půl roku později 4. prosince se přiblížila k Venuši, načež byla raketovým motorem přibrzděna a tím se dostala na její oběžnou dráhu. O dva dny později 6. prosince 1978 byly provedeny další korekce dráhy a tím se dostala na měnící se orbitu nad povrchem s periodou 24 hodin. Odtud pak byla zahájena měření a snímkování povrchu i oblačnosti planety. V roce 1980 se vyčerpaly zásoby stabilizačního plynu, ovšem v té době se již podařilo i přes řadu drobných závad přístrojů vyslat k Zemi 100 ultrafialových snímků mraků a fotografie 93 % povrchu planety. I poté vysílala řadu údajů o nabitých částicích a její let umožňoval studovat gravitační pole planety. Pomocí spektrometru OUVS sledovala řadu komet.

[editovat] Závěr mise

V roce 1992 byly poslední zbytky paliva použity k udržení dráhy, 8. října téhož roku však družice v atmosféře planety zanikla.

Celá mise byla velmi zdařilá.

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Pioneer-Venus 1

Související články obsahuje Portál Kosmonautika

[editovat] Literatura

• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.

[editovat] Externí zdroje

• (cs) http://www.lib.cas.cz/space.40/1978/INDEX1.HTM
• (en) Oficiální stránky NASA o sondě

Program Pioneer
Pioneer 1 · Pioneer 2 · Pioneer 3 · Pioneer 4 · Pioneer 5 · Pioneer 6 · Pioneer 7 · Pioneer 8 · Pioneer 9 · Pioneer 10 · Pioneer 11 Pioneer-Venus 1 · Pioneer-Venus 2