Pisárky

Pisárky je název čtvrti a katastrálního území statutárního města Brna o rozloze 466,83 ha, rozděleného mezi městské části Brno-střed (většina území), Brno-Kohoutovice (asi třetina katastru na západě) a Brno-Jundrov (malé území na západě).

[editovat] Charakteristika čtvrtě

V nejzápadnější části katastru Pisárek se rozkládá les, dříve označovaný „Pisárky“, po němž je čtvrť pojmenována. Značná část území Pisárek náleží již od roku 1928 k areálu zdejšího mezinárodně proslulého Brněnského výstaviště (BVV). Územím čtvrtě protéká řeka Svratka, na jejímž pravém břehu se zde nedaleko areálu zmíněného výstaviště nachází zalesněný svah s cyklistickou stezkou procházející kolem zdejšího proslulého pavilónu Anthropos, v němž se nachází stálá expozice o vývoji člověka. Na území čtvrtě se dále nacházejí také lázně Riviéra, hotel Holiday Inn, generální konzulát Litevské republiky, generální konzulát Ruské federace, a je zde také jedna ze dvou tramvajových vozoven, Vozovna Pisárky, při níž zde také sídlí i Dopravní podnik sám. Na severní straně ulice Hlinky a na ulici Veslařská se nachází také řada vil. V ulici Libušino údolí se nachází řada rodinných domů.

[editovat] Historický vývoj

Většina území dnešních Pisárek původně patřila ke Starému Brnu, části jejich katastru náležely i ke Křížové (sever Pisárek počínaje středem silnice v ulici Hlinky), Jundrovu (severozápad Pisárek s ulicemi Antonína Procházky, Libušino Údolí a Veslařská), Žabovřeskám (malá část Pisárek v blízkosti levého břehu Svratky), Kohoutovicím (malé zalesněné území rozkládající se mezi středem toku Kohoutovického potoka a ulicí Libušina třída) a Bohunicím (okrajová území na jihu současného katastru Pisárek).

Pro Brno bylo území dnešních Pisárek důležité už ve středověku, protože tudy od někdejšího Kamenného mlýna vedlo kamenné potrubí prvního městského vodovodu, který stavěl od roku 1416 Prokop z Písku ve spolupráci s brněnským měšťanem Václavem Hazem. Název Pisárek, prvně doložený roku 1673 v soupisu jmění starobrněnského kláštera, byl odvozen od starých místních pojmenování „písařův les“ a louka „písařska“.

Až do 18. století bylo území dnešních Pisárek téměř bez zástavby, jíž zde do postavení domů v ulici Hlinky tvořil původně jen výše zmíněný zaniklý Kamenný mlýn, o němž je první zmínka z roku 1366. Kamenný mlýn, kolem něhož vznikla v 19. století stejnojmenná osada a roku 1898 i samostatná obec Kamenný Mlýn, stávající na levém břehu Svratky, patřil až do 19. století k Žabovřeskám. V západní části byl a dodnes je les, zatímco na svazích Žlutého kopce se rozkládaly zahrady a vinice.

Před rokem 1815^[1] byl v jihozápadní části areálu pozdějšího Brněnského výstaviště postaven empírový Bauerův zámeček. Záhy byly u něj postaveny budovy cukrovaru, zbořené roku 1954. V 70. letech 19. století započala výstavba vil ve Veslařské ulici, patřící tehdy k Jundrovu, která zde vyvrcholila v 80.letech 19. století. Od 80. let 19. století rovněž dochází ve střední a západní části ulice Hlinky k rozvoji vilové zástavby, která od roku 1909 existovala v takřka dnešní podobě.

V letech 1926-1928 bylo v Pisárecké nivě západně v blízkosti Bauerova zámečku vybudováno světoznámé Brněnské výstaviště, které bylo za druhé světové války těžce poškozeno a obnoveno v letech 1949-1950. V letech 1955-1959 byla plocha výstaviště zvětšena z původních 26 ha na 54 ha.

Jako samostatné katastrální území vznikly Pisárky až při radikální druhé katastrální reformě Brna koncem 60. let 20. století. Roku 1990 bylo jejich území rozděleno mezi moderní samosprávné městské části Brno-Kohoutovice a Brno-střed. K 1. září 1995 pak část Pisárek získala na základě dohody s městskou částí Brno-Kohoutovice podepsané dne 25. srpna 1995, také městská část Brno-Jundrov výměnou za malou část katastrálního území Jundrov.

Záběr na Pisárky s částí areálu Brněnského výstaviště. Uprostřed je dobře vidět pavilon „Z“, v pozadí na kopci je vidět část místní Masarykovy čtvrti	Pavilón Anthropos	Jedna z mnoha vil na ulici Hlinky ve vilové části Pisárek	Generální konzulát Litevské republiky na adrese Hlinky 102
Generální konzulát Ruské federace na adrese Hlinky 142b	Ulice Antonína Procházky, od roku 1990 náležející k městské části Brno-Kohoutovice. Původně ovšem tato ulice náležela ke katastrálnímu území bývalé obce Jundrova	Tramvajová vozovna v Pisárkách	Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity

[editovat] Prameny a reference

• KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6
• Císařské otisky stabilního katastru

1. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=2723

Související články obsahuje Portál Brno