Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Pius X. | |
|---|---|
| Rodné jméno | Giuseppe Melchiorre Sarto |
| Začátek pontifikátu | 4. srpna 1903 |
| Konec pontifikátu | 20. srpna 1914 |
| Předchůdce | Lev XIII. |
| Nástupce | Benedikt XV. |
| Datum narození | 2. června 1835 |
| Místo narození | Riese, Itálie, |
| Datum úmrtí | 20. srpna, 1914 |
| Místo úmrtí | Vatikán |
Svatý Pius X., rodným jménem Giuseppe Melchiorre Sarto (2. června 1835 – 20. srpna 1914), byl 257. papežem katolické církve (1903 do 1914). Byl nástupcem Lva XIII. a prvním papežem od Pia V., který byl prohlášen za svatého. Během svého pontifikátu zreformoval kurii, církevní hudbu a kněžský breviář. Založil úřední tiskový orgán Svatého stolce Acta apostolicae sedis. Kontroverzně (zejména mimo katolickou církev) je vnímáno jeho tažení proti modernismu a relativismu. Tradicionalisty je považován za jednoho z největších papežů historie. Kritika mu často vytýká, že za jeho papežství došlo v důsledku příliš doktrinářskému a nekompromisnímu přístupu k jistému odloučení církve od běžných lidí a jejich problémů.
Jako svatý se stal patronem papežského díla, esperantistů a svatého dětství. Jeho svátkem je 21. srpen.
Giuseppe Melchiorre Sarto se narodil 2. června 1835 v malé vesničce Riese na severovýchodě Itálie jakožto druhé z deseti dětí Giovanniho Battisty Sarta (1792-1852) a Margarity Sarto, rozené Sanson (1813-1894). Starší bratr však v té době již nežil, zemřel 2 týdny po porodu. Rodina byla chudá, otec byl obecním pošťákem a matka se pokoušela přivydělávat si šitím. Malý Giuseppe již od malička projevoval výjimečné nadání pro studium, za pomoci vesnického kaplana Dona Pietra Jacuzziho se naučil základy latiny a byl posléze přijat ke studiu na gymnáziu v Castelfrancu Venetu. Byl jedním z nejlepších studentů a po ukončení studia vstoupil do kněžského semináře v Padově.
Roku 1858 byl vysvěcen na kněze. V roce 1875 se stal kanovníkem v Trevisu a o devět let později - tj. 1884 - byl jmenován biskupem v Mantově. Již roku 1893 byl jmenován kardinálem v Benátkách a roku 1903 byl zvolen papežem. Během svého papežství podporoval podávání svátostí dětem a nechal zrevidovat překlad Bible.
Zároveň odsoudil dekretem Lamentabili sane exitu a encyklikou Pascendi Dominici gregis tzv. modernismus jako herezi a zavrhl moderní biblickou kritiku. Pius všechny katolické myslitele podezříval, takže reakcionáři okolo papeže rozpoutali štvanici na skutečné i domnělé modernisty. Kandidáti na kněžství museli navíc před svým vysvěcením složit přísahu proti modernismu, která byla zrušena až roku 1967.[1]
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Lev XIII. |
1903–1914 Pius X. |
Nástupce: Benedikt XV. |