Planetka

Planetka 951 Gaspra na fotografii sondy Galileo

Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru. Ve Sluneční soustavě se taková tělesa nacházejí zejména v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, tzv. hlavní pás. Řada z nich se však nachází i za drahou Neptuna, kdežto jiné mohou křížit dráhu Země a dostávat se blíže ke Slunci než naše planeta.

První planetka byla objevena 1. ledna 1801 na palermské hvězdárně Giuseppem Piazzim a dostala jméno Ceres. V současnosti (k 1. lednu 2008) je známo 395 305 katalogizovaných planetek s dobře určenou drahou, z toho 14 226 je pojmenováno, jejich počet však neustále rychle roste.

Kdysi byla tato tělesa považována za planety. Když se zjistilo, že se jedná o tělesa ve srovnání se známými planetami velmi malá, začaly být nazývány v angličtině minor planets, česky malé planety, z čehož vzniklo jejich dnešní české označení planetky. Lze se setkat též s původně zavedeným pojmenováním asteroid nebo i se staršími českými, dnes již zastaralými a prakticky nepoužívanými názvy planetoida nebo planetoid. Tato pojmenování měla svůj původ ve vzhledu těchto těles (asteroid - hvězdě podobné, planetoid - podobné planetě).

V srpnu 2006 byl rezolucí XXVI. Generálního zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) definován pojem planeta a v souvislosti s tím i nový pojem trpasličí planeta. Do této nové kategorie byla přesunuta i jedna z planetek a to (1) Ceres, jedno transneptunické těleso (136199) Eris a bývalá planeta (134340) Pluto.

Podle nejstarší teorie planetky vznikly rozpadem nějaké velké planety, která podle Boodeovy řady měla existovat mezi Marsem a Jupiterem. Celková hmotnost všech planetek (objevených i dosud neobjevených) však není taková, že by to vystačilo na pořádnou planetu. Podle současné teorie se jedná o planetesimály, jejichž akrece na planetu byla předčasně ukončena zřejmě gravitačním vlivem Jupiteru.

Vede se diskuse o tom, zda mezi planetky také počítat malá tělesa obíhající ve vnější části Sluneční soustavy či nikoli.

[editovat] Dělení planetek podle oběžných drah

Z hlediska charakteru oběžných drah se planetky dělí do celé řady skupin.

[editovat] Objekty ve vnitřní Sluneční soustavě

V oblasti omezené přibližně dráhou planety Jupiter se nacházejí objekty, které patří mezi planetky v užším slova smyslu, tj. tělesa, která nevykazují, ani zřejmě v minulosti nevykazovala kometární aktivitu.

• planetky obíhající uvnitř dráhy Země:
  • vulkanoidy - hypotetická skupina planetek, obíhajících uvnitř dráhy planety Merkur. Přestože již bylo po nich pátráno, nebyla dosud žádná objevena;
  • apohely - planetky s afelem menším než 1 AU, tedy taková tělesa, jejichž celá dráha leží uvnitř oběžné dráhy Země. Vzhledem k tomu je jejich maximální úhlová vzdálenost os Slunce velmi malá a proto jsou obtížně pozorovatelné. Dosud jsou známy pouze dva případy jejich pozorování a to 2003 CP₂₀ a 2004 JG₆; žádné z těles ještě nezískalo definitivní označení;
• blízkozemní planetky:
  • trojáni Země - dosud nenalezená tělesa, pohybující se po komensurabilních drahách 1:1 se Zemí a nacházející se v libračních centrech L₄ a L₅ systému Slunce-Země.
  • planetky koorbitální se Zemí - planetky, pohybující se po dráze velmi podobné dráze Země a blízké komensurabilitě 1:1, Vzhledem k tomu vykonávají vůči Zemi složitou dráhu připomínající podkovu; mohou se dočasně na dobu desítek až stovek let stát i dočasnými měsíci Země. Jsou známy dva případy, a to planetky (3735) Cruithne a 2002 AA₂₉;
  • Atenova skupina (též zkráceně ateni) - kříží dráhu Země, jejich dráha je z větší části uvnitř zemské dráhy, doba jejich oběhu okolo Slunce je kratší než jeden rok. Jsou pojmenovány podle planetky (2062) Aten;
  • Apollonova skupina (též zkráceně apolla) - kříží dráhu Země, jejich dráha je z menší části uvnitř zemské dráhy, jejich oběh okolo Slunce trvá déle než jeden rok. Jsou pojmenovány podle planetky (1862) Apollo;
  • Amorova skupina (též zkráceně amoři) - jejich dráhy se zvnějšku blíží k dráze Země, ale nekříží ji. Jsou pojmenovány podle planetky (1221) Amor;
• planetky blízké Marsu:
  • křížiči dráhy Marsu - jejich dráhy kříží dráhu planety Marsu;
  • Martovi trojáni - planetky v komensurabilitě 1:1 s Marsem (znám zatím jen jediný případ, planetka (5261) Eureka);

Schematické znázornění hlavního pásu planetek mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Zobrazeni jsou také trojáni předcházející a následující Jupiter na jeho oběžné dráze.

• planetky hlavního pásu - obíhají v prostoru mezi drahami Marsu a Jupiteru, zhruba ve vzdálenostech od 2 AU do 4 AU a z větší části se vytvořily z protoplanetárního disku v oblasti, kde v důsledku gravitačního vlivu Jupiteru se nemohla vytvořit jediné velké těleso. Mnohé vnikly dodatečně rozpadem původně vniklých těles při jejich vzájemných srážkách. Rezonanční vliv Jupiteru způsobuje, že některé dráhy jsou „zakázané“; to vede ke vzniku mezer v hlavním pásu, nazývaných Kirkwoodovy mezery na počest jejich objevitele D. Kirkowwoda, který je popsal v roce 1874.

• planetky svázané s Jupiterem:
  • trojáni - hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 5,05 AU do 5,4 AU, pohybují se tedy po přibližně stejné dráze jako Jupiter, v komensurabilitě 1:1. Dynamicky tvoří jednu skupinu, prostorově však rozdělenou do dvou samostatných celků. Jsou totiž seskupeny kolem libračních center L₄ a L₅ soustavy Slunce-Jupiter. Dostávají jména po hrdinech trojské války, skupina nacházející se kolem bodu L₄ po hrdinech řeckého tábora, druhá skupina kolem bodu L₅ podle obránců města. Prvním objeveným trojánem byl (588) Achilles;
  • planetky koorbitální s Jupiterem - planetky, pohybující se po dráze velmi podobné dráze Jupiteru a blízké komensurabilitě 1:1, Vzhledem k tomu vykonávají vůči Jupiteru složitou dráhu připomínající podkovu; mohou se dočasně na dobu tisíců až desetitisíců let stát i dočasnými měsíci této planety. I když nejsou dosud známy žádné případy takových těles, některé vzdálené měsíce Jupiteru mohou být zachycenými planetkami tohoto typu.

[editovat] Objekty ve vnější Sluneční soustavě

Na rozdíl od těles ve vnitřní části Sluneční soustavy je naprostá většina těchto objektů tvořena vodním ledem a dalšími těkavými látkami v pevném skupenství. Představují proto většinou neaktivní nebo málo aktivní jádra komet. Proto je někteří astronomové vůbec nepočítají k planetkám.

• tělesa s perihelem mezi drahami Jupiteru a Neptunu:
  • kentauři - jsou to tělesa, jejichž celá dráha se nachází v prostoru mezi Jupiterem a Neptunem. První objevené těleso tohoto druhu 1. listopadu 1977 se nazývá (2060) Chiron. Protože však byla pozorována i jeho kometární aktivita, má též alternativní označení jako kometa 95P/Chiron;
  • damokloidy - jsou to tělesa na velmi excentrických drahách s perihelem ležícím uvnitř dráhy Neptunu a s afelem daleko za jeho drahou. Jejich oběžné dráhy se nápadně podobají drahám komet Halleyovy rodiny komet a pocházejí zřejmě z Oortova oblaku. Většina astronomů je proto považuje jednoznačně za jádra komet. Jsou pojmenovány podle objektu (5335) Damocles;
• Neptunovi trojáni - pohybují se po přibližně stejné dráze jako Neptun, v komensurabilitě 1:1 a jsou stejně jako Jupiterovi trojáni soustředěni v blízkosti libračních center soustavy Slunce-Neptun. Zatím jsou známy pouze dva takové objekty, a to 2001 QR₃₂₂ a 2004 UP₁₀;
• transneptunická tělesa - mají dráhy, ležící svojí větší částí za drahou planety Neptun. Patří mezi ně i trpasličí planeta Pluto. Jsou svým charakterem velmi odlišná od ostatních planetek a proto je jim věnováno samostatné heslo.

[editovat] Potenciálně nebezpečné planetky

V poslední době se objevuje čím dál tím víc blízkozemních planetek a hovoří se o možné srážce naší planety s nějakou takovou planetkou. V současné době sice není známá žádná planetka, která by do nás měla s jistotou narazit, nicméně existuje již seznam[1] blížící se tisícovce objektů, u nichž toto v dlouhodobé perspektivě nelze vyloučit. Nedávno objevená planetka (99942) Apophis, má malou, avšak nenulovou pravděpodobnost srážky se Zemí 13. dubna 2036.

Planetka 2006 BV39 prolétla 28. ledna 2006 v 07:28 UTC v minimální vzdálenosti 330 tisíc kilometrů od středu Země.

V minulosti se však takové události vyskytly. Na Zemi bylo nalezeno několik impaktních kráterů, stop po dávných dopadech velkých těles. Z blízkých kráterů to jsou Ries a Steinheim v Německu (část přetavené hmoty byla vyvržena až do Čech, z toho vznikly vltavíny) či Morasko v Polsku u Poznaně. Předpokládá se, že 10km těleso spadlo před 65 miliony let do oblasti dnešního poloostova Yucatán (kráter Chicxulub) a že tento impakt měl na svědomí též vyhynutí dinosaurů. Že k dopadům v dávné minulosti docházelo, svědčí nejen impaktními krátery rozbrázděný povrch Měsíce, ale též jiných těles ve Sluneční soustavě.

[editovat] Dělení planetek podle chemického složení

Podle hrubé klasifikace se planetky na základě jejich spektrálních charakteristik a albeda dělí do tří, resp. čtyř základních skupin, a to:

• C-planetky - (angl. „carbonaceous“, uhlíkaté) s velmi nízkým albedem okolo 0,05, jejichž spektrální charakteristiky se podobají uhlíkatým chondritům a jsou nejrozšířenější (přibližně 75 % známých planetek);
• S-planetky - (angl. „stony“, kamenné) s albedem 0,15 až 0,25, tvořené směsí niklového železa s křemičitanovými minerály (přibližně 27 % planetek);
• M-planetky - (angl. „metallic“, kovové) s albedem 0,10 až 0,18, tvořené prakticky čistám niklovým železem (přibližně 6 % planetek);
• U-planetky - (angl. „unclassified“, nazařazené) nespadající do žádné z předchozích skupin.

Všechny tyto skupiny se dále podrobněji dělí na podskupiny.

[editovat] Související články

• Asteroid - vysvětlení rozdílu slov asteroid a planetka při označování těchto těles
• Označení planetek - popis způsobu identifikace planetek a jejich pojmenovávání
• Seznam planetek - seznam podle definitivního (číselného) označení
• Seznam pojmenovaných planetek - abecední seznam podle jména planetky

Sluneční soustava
Slunce · Merkur · Venuše · Země · Mars · Ceres · Jupiter · Saturn · Uran · Neptun · Pluto · Makemake · Haumea · Eris
Planeta · Planetka· Trpasličí planeta · Měsíce: Měsíc · Marsovy · asteroidní · Jupiterovy · Saturnovy · Uranovy · Neptunovy · Plutovy · Eridin
planetky | Hlavní pás | meteoroidy | komety | Oortův oblak | Kuiperův pás | transneptunická tělesa | sluneční vítr

[editovat] Externí odkazy

• IAU: Minor Planet Center (anglicky)
• Database of near Earth asteroids (anglicky)
• Database of asteroids (anglicky)
• The Asteroid/Comet Connection's news journal about asteroids, comets & meteors (anglicky)
• Johnston's Archive Astronomy and Space (anglicky)
• Česká a slovenská jména planetek
• Polohy a animace pohybu planetek
• Podrobný článek o planetkách
• Další článek o planetkách
• Minor planet groups/families (anglicky)