Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Plantageneti, v anglické historiografii občas nazývaní Angevins (Anjouovci), byli anglickou královskou dynastií, která vládla v hlavní linii v letech 1154-1399, ve vedlejších větvích Lancasterů a Yorků pak až do roku 1485. Dále vládli království jeruzalémskému (1131 - 1205), Normandii (1144 – 1204 a 1415 - 1450), Gaskoňsku a Guyenne (1153 – 1453).
Původ rodu. V mužské linii pocházejí Plantageneti z rodu Château-Landon, hrabat z Gâtinais, která roku 1060 zdědila rozsáhlá panství původních hrabat z Anjou a Maine. Nárok na anglický trůn získali poté, co se zakladatel rodu Geoffrey V. z Anjou oženil s dcerou anglického krále Jindřicha I. Matyldou Anglickou. Posledním legitimním mužským členem rodu byl Edward, hrabě z Warwicku a synovec krále Richarda III., popravený roku 1499; v nelegitimní větvi vévodů z Beaufortu přetrvává mužská linie dodnes.
Název rodu je odvozen od rostliny planta genista, která zdobila helmici zakladatele rodu Geoffreye, hraběte z Anjou a otce anglického krále Jindřicha II. První užití názvu jako příjmení je zaznamenáno u Richarda, vévody z Yorku, který byl otcem králů Eduarda IV. a Richarda III. Současná dějepisná literatura užívá tohoto názvu pro všechny Geoffreyovy mužské potomky.
Obsah |
Geoffrey Plantagenet(1113-1151), hrabě z Anjou a Maine x Matylda Anglická (1102-1167), královna Anglie, dcera Jindřicha I. │ a vnučka Viléma Dobyvatele │ └─>Jindřich II. Plantagenet (1133-1189), anglický král x Eleonora Akvitánská (1122-1204), vévodkyně Akvitánie, hraběnka z Poitiers │ ├─>Jindřich (1155-1183) │ ├─>Richard Lví srdce (1157-1199), anglický král │ x Berengarie Navarrská (asi 1170-1230) │ ├─>Eleonora (1161-1214) │ x Alfons VIII. (1155-1214), kastilský král │ ├─>Geoffrey (1158-1186) │ x Konstancie Bretaňská (v. 1161-1201) │ │ │ └─>Artur (1186-1203), vévoda bretaňský │ ├─>Johana (1165-1199) │ x Raymond VI. (1156-1222), hrabě z Toulouse │ └─>Jan Bezzemek (1166-1216), anglický král x Isabela z Angoulême (1186-1246) │ ├─>Jindřich III. (1207-1272), anglický král │ x Eleonora Provensálská (1223-1291) │ │ │ ├─>Eduard I. (1239-1307), anglický král │ │ x Eleonora Kastilská (1241-1290), hraběnka z Ponthieu │ │ │ │ │ └─>Eduard II. (1284-1327), anglický král │ │ x Isabela Francouzská (1292-1358), dcera Filipa IV. Sličného │ │ │ │ │ └─>Eduard III., (1312-1377), anglický král │ │ x Filipa z Hainault (1311-1369) │ │ │ │ │ └─>Eduard z Woodstocku, Černý princ (1330-1376) │ │ x Jana z Kentu │ │ │ │ │ └─>Richard II. (1357-1400), anglický král x Anna Lucemburská (1366-1394), dcera Karla IV. x Isabela Francouzská (1389-1409), dcera Karla VI. │ │ │ └─>Edmund Crouchback (1245-1296) │ ├─>Richard z Cornwallu (1209-1272), římský král X Isabela Marshalová │ X Sancha Provensálská
├─>Johana (1210-1238)
│ X Alexandr II. Skotský
│
└─>Eleanora (1215-1275)
x Simon V. z Montfortu (1209-1265), hrabě z Leicesteru
Ač nekrálovskou, přec významnou linií rodu byli Beaufortové, potomci Jana z Gauntu, 1. vévody z Lancasteru a jeho třetí ženy Kateřiny Swynfordové. Beaufortům náležel titul vévodů ze Somersetu a byli jednou z prominentních lancasterovských rodin ve Válce růží. V legitimní větvi vymřeli po meči v roce 1471. Byli předky Jindřicha VII. Tudora, který se v roce 1485 stal anglickým králem. Větev Beaufortovců odvíjející se od nemanželského syna Jindřicha Beauforta, třetího vévody ze Somersetu, přežívá dodnes pod jménem Somerseti a jsou nositely titulu vévodů z Beaufortu.
| Související články obsahuje Portál Středověk |