Plastid

Chloroplasty (zde měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů.

Plastidy jsou semiautonomní organely rostlinných buněk a řas.

V buňce slouží plastid jako organela, v níž probíhá fotosyntéza, jako zásobní organela, nebo jako organela odpovědná za zbarvení buňky. DNA obsahuje některé geny, plastidy tedy mají důležitý podíl na mimojaderné dědičnosti. Plastidy mohou nabývat různých forem v závislosti na funkci, kterou v rostlině plní. Některé formy nejsou definitivní a mohou přecházet v jiné.

[editovat] Vznik plastidů

Kladogram vzniku plastidů podle endosymbiotické teorie

Většinou se podle endosymbiotické teorie předpokládá, že jde o potomky bývalých endosymbiontů sinicového typu, v několika málo případech u konkrétních druhů řas však existuje podezření, že jejich plastidy jsou potomky eukaryotických symbiontů typu řas.

[editovat] Typy plastidů

Typy plastidů (není znázorněn rodoplast a feoplast)

[editovat] Protoplastid

Vývoj chloroplastu (anglicky)
A-B - proplastid
C-D - chloroplast

Protoplastid je nezralý plastid. Lze ho nalézt v buňkách dělivých pletiv a v mladých buňkách. Během diferenciace a zrání buňky se mění v některý z dalších typů plastidů.

[editovat] Fotosynteticky aktivní plastidy

Jsou plastidy, které obsahují fotosynteticky aktivní barviva a ve kterých tedy probíhá fotosyntéza, tj. zachycení sluneční energie a přeměna na organické látky.

[editovat] Chloroplast

Podrobnější informace naleznete v článku Chloroplast.

Fotosynteticky aktivní zelený plastid obsahující chlorofyly, najdeme jej např. v buňkách zelených rostlin, proto mají zelenou barvu. Má 2 obalové membrány, vnitřní odškrcuje váčky tylakoidy, které tvoří třetí membránovou soustavu, jejíž části se nazývají grana (sloupcovité shluky mincovitých tylakoidních váčku) a lamely neboli stromální tylakoidy (propojující můstky).^[1]

[editovat] Rodoplast

Fotosynteticky aktivní červený plastid obsahující fykoerytrin (červený) a fykocyan (modrý). Lze jej nalézt třeba u ruduch.

[editovat] Feoplast

Hnědý fotosynteticky aktivní plastid obsahující chlorofyl a fukoxantin, lze jej nalézt u hnědých řas.

[editovat] Chromoplast

Chromoplast je žlutý nebo červený plastid obsahující pouze pomocné fotosyntetické pigmenty (karotenoidy, xantofyly), které nejsou schopny fotosyntetizovat. (Slouží pouze jako doprovodné sběrače fotonů pro chloroplasty.) Je to tedy bývalý chloroplast, který postrádá chlorofyl. Tvoří se především ve starších buňkách a to nejčastěji v plodech. Jeho úkolem je zbarvit povrch plodu nápadnou barvou aby přilákal konzumenty a umožnil tak šíření semen rostlin. Je také zodpovědný za podzimní barvu listí, neboť v něm je chlorpfyl již rozložen.

[editovat] Leukoplasty

Leukoplasty jsou plastidy, které neobsahují žádná barviva. Jejich úkolem je obvykle shromažďovat zásoby.

[editovat] Proteinoplast

Plastid obsahující proteiny.

[editovat] Amyloplast

Plastid shromažďující škrob. Díky němu rostlina pozná, kde je nahoře a kde dole. Viz statolit a statolitová teorie (rostlinný mechanismus, určující pomocí škrobových zrn, kde je nahoře a kde je dole).

[editovat] Elaioplast

Plastid shromažďující olej.

[editovat] Genom plastidů

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Rozmnožování plastidů

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Reference

1. ↑ VOET, D.; VOETOVÁ, J. Biochemie. 1. čes. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9. S. 658–659.