Plechý - Encyklopedie - Portál divoch.net

Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Plechý

Plechý
Plöckenstein

Skalnatý útvar na vrcholu Plechého

Vrchol 1378 m n. m.
Prominence 508 m ↓ sedlo u Frauenbergu
Izolace 42,2 km → Velký Roklan[1]
Poznámka nejvyšší hora české části Šumavy

Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko, RakouskoRakousko Rakousko
Pohoří Šumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část
Souřadnice 48°46′16″ s. š., 13°51′29″ v. d.
Plechý
Fire.svg
Plechý
Hornina žula
Povodí Vltava (Jezerní potok/Studená Vltava), Dunaj (Gegenbach a Klafferbach)

Plechý (německy Plöckenstein) je 1378 m vysoká hora ležící v pohoří Šumava na českorakouské hranici. Je pátým nejvyšším vrcholem na Šumavě, nejvyšším vrcholem české i rakouské části Šumavy a zároveň i nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje a hornorakouského Mühlviertelu. Zároveň je desátou nejizolovanější českou horou.[1] Severní svahy Plechého náleží do katastrálního území Nová Pec, zatímco jižní svahy patří ke katastrálnímu území Schwarzenberg am Böhmerwald.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Dnešní pojmenování této hory vzniklo z německého názvu, který je z minulosti znám v různých podobách (1346 Plechensteyn, 1604 Plecknsstayn, 1710 Pleckhenstein) a znamená „lesklý kámen nebo skála“ (odvozeno od slovesa blecken = lesknout se, třpytit se). Motivem k tomuto názvu byla pravděpodobně třpytící se hladina jezera na severovýchodním svahu hory.[2]

Geologické poměry[editovat | editovat zdroj]

Plechý má oblý vrchol na strukturním hřbetu z dvojslídné žuly moldanubického plutonu. Jeho svahy jsou vyvinuty asymetricky a je na nich množství tvarů glaciální a periglaciální modelace. Do severovýchodního svahu je zahlouben kar s ledovcovým jezerem, jehož příkré stěny se skalními výchozy a suťovými proudy dosahují téměř k samému vrcholu.[3]

Severovýchodní svah Plechého tvoří skalní stěna ledovcového karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. Stěna je velmi strmá a dosahuje výšky 211 m. V blízkosti „hráze“ (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlá moréna tvořená mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly.

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu jsou extrémní klimatické podmínky: teplota nedosahuje ani 3 °C v ročním průměru, roční srážkové úhrny se pohybují mezi 1400 až 1700 mm včetně sněhové pokrývky až 250 cm,[4] která zde leží půl roku.[5] Časté tu jsou větry, mlhy a námrazy.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vrchol Plechého leží těsně pod horní hranicí lesa a býval převážně zalesněný přirozenými horskými smrčinami s příměsí jeřábu ptačího nízkého vzrůstu a s chudým bylinným podrostem - plochy porostlé kapradinou papratkou samičí se střídají s hustým drnem třtiny chloupkaté a místy jsou oživené bikou lesní, dřípatkou horskou či plochami borůvčí.[4] V roce 1996 došlo i zde podobně jako na jiných místech NP Šumava ke gradaci kůrovce. V roce 1999 byl se souhlasem Ministerstva životního prostředí zrušen bezzásahový režim v této první zóně a mohlo začít kácení stromů napadených kůrovcem. Na protest proti této asanaci zahájily v létě téhož roku ekologické organizace blokádu, která zásah proti kůrovci zastavila. Od roku 2000 se průběžně zasahuje proti kůrovci pouze v 200 až 250 m širokém pásu podél česko-rakouské hranice.[6]

V sedle západně od vrcholu se nachází Rakouská louka - jedná se o typickou „holi“ – bezlesou plochu s porostem horské trávy smilky tuhé přecházející pásem rašeliníkových smrčin v mimořádně cenné horské vrchovištní rašeliniště (tzv. vrchoviště), jedno z nejvýše ležících v oblasti Šumavy. Rašeliniště zabírá asi 8,5 ha. Roste zde běžná rašeliništní vegetace včetně chráněných druhů, chybí však kleč a dřevitý kryt tak tvoří jen zakrslý smrk.[4]

Na strmé skalní stěně ledovcového karu roste rovněž horská smrčina s jeřábem a javorem, místy travnatá společenstva (s vrbou velkolistou a hořcem panonským).

U stezky vedoucí od Plešného jezera k vrcholu Plechého stál do roku 2009 druhý nejstarší smrk na Šumavě, jehož stáří bylo odhadnuto na více než 559 let (starší byl pouze Želnavský smrk, který pokáceli Schwarzenbergové v roce 1866 ve věku 585 roků). V roce 2004 po napadení kůrovcem uschl a v roce 2009 dřevorubci již suchý kmen z bezpečnostních důvodů pokáceli. Tehdy si Luděk Švejda, pracovník Informační a strážní služby Národního parku Šumava, povšiml mimořádné hustoty letokruhů na jeho kmeni. Pařez druhého nejstaršího smrku označuje informační tabule, která připomene tohoto významného pamětníka původního pralesa. Upravené výřezy z kmene tohoto historického smrku si mohou prohlédnout návštěvníci informačních středisek Správy NP Šumava v Nové Peci, Kašperských Horách, Stožci, Kvildě, Alžbětíně, na vimperském zámku a v administrativní budově Správy Národního parku Šumava ve Vimperku.[7] Jeden výřez visí také v penzionu Hvozd pana Švejdy v Nové Peci.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Plechý je v současnosti přístupný z několika směrů. Červenou hřebenovou stezkou č. 0148 – tzv. Šumavskou pěší magistrálou je spojený s dalšími vrcholy přes 1300 m n. m. - směrem k západu s Trojmeznou a Třístoličníkem a na východě s Hochfichtem. Další možností je výstup z Nové Pece po zelené značce k Plešnému jezeru a odtud tzv. „zážitkovou trasou“ (vede mezi stojícími odumřelými stromy se vstupem na vlastní nebezpečí) kolem Stifterova pomníku až na vrchol. Výstup na Plechý lze uskutečnit také z rakouské strany.

Na začátku 80. let 19. století, kdy docházelo k prvnímu rozvoji turistiky na Šumavě, vedly na vrchol Plechého neschůdná pěšina z Trojmezí a rovněž neschůdná a sotva znatelná pěšina od Stifterova památníku, který byl vybudován v letech 1876 − 1877.[8] Přístupnost vrcholu se však postupně zlepšovala. V roce 1883 byla z Trojmezí na Plechý zřízena nová stezka. V roce 1911 vybudovala schwarzenberská knížecí lesní správa k ubytování lesního personálu a účastníků lovů na břehu Plešného jezera Lucemburskou chatu. Po několika letech ji převzal KČT a přestavěl pro své účely.[9] V období první republiky vedla přes vrchol Plechého červeně značená turistická stezka z Nového Údolí do Nové Pece (přes Stifterův pomník a Plešné jezero).[10]

Po roce 1948 byl přístup na Plechý z české strany zakázán. Pouze Plešné jezero bylo dočasně zpřístupněno v letech 1966 − 1970.[9] Až v roce 1990 byly turistické stezky v nepřístupném hraničním pásmu obnoveny. Na Plechém tehdy byly vyznačeny červená hřebenová stezka z Nového Údolí do Zadní Zvonkové a žlutá stezka od Plešného jezera přes Stifterův památník na Plechý.[11] V roce 2005 hrozilo uzavření žlutě značené výstupové trasy od Plešného jezera ke Stifterovu pomníku. Nakonec zůstala zachována v režimu „na vlastní nebezpečí“ a byla přeznačena třemi bílými pruhy. Žlutá turistická značená trasa byla od Plešného jezera vyznačena nově po trase, která stoupá od východní strany jezera na hraniční průsek a pokračuje přes Plechý k pomníku.[12]

Vyhlídky[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Na svazích Plechého, ve skalní stěně tyčící se nad Plešným jezerem, se prý nachází obrovský poklad obsahující zlato, stříbro, granáty velké jako lidská hlava a krásné postroje. Podle pověsti patřil pohanskému králi ze Saska, který sem uprchl před králem Karlem a nechal se ve skále pohřbít. Brána k pokladu je začarována a otevírá se jen v době pašijí. Kdo ale včas ze skály neodejde, může zde být uvězněn zaživa, což se prý stalo hospodáři ze Šestova domu v Želnavě.[13]

Jiná pověst vypráví o zlovolném duchu bývalého rychtáře a kostelníka z Ktiše, který byl zaříkáváním zaklet na sto let do skal a lesů na svazích Plechého. Tento rychtář byl lakomý a kradl peníze určené na výstavbu ktišského kostela, proto nedošel po smrti klidu.[14]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Seznam nejizolovanějších českých hor [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online.  
  2. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Plechý, s. 205−206. (čeština) 
  3. DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny - zeměpisný lexikon ČSR. Praha : Academia, 1987. Kapitola Plechý, s. 406.  
  4. a b c PATERA, Miroslav. Šumavské výlety - Prachaticko. Prachatice : referát regionálního rozvoje OkÚ Prachaticko, 2001. S. 55, 58-59.  
  5. FORMÁNEK, Tomáš; HOLUB, Michal. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska. Praha : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. Kapitola Plechý, s. 335−336.  
  6. Zážitková stezka "Duch pralesa" [online]. . Dostupné online.  
  7. VÁCHA, Vladimír. Druhý nejstarší smrk Šumavy zahubil kůrovec. novinky.cz [online]. 30. září 2011. Dostupné online.  
  8. BOROVSKÝ, F. A.. Řivnáčův průvodce po Šumavě (1883). Praha : nakladatelství Baset, 2002. ISBN 80-86223-33-7. Kapitola Výlety z Kunžvartu, s. 121−122.  
  9. a b MOSER, František. Šumava − příroda, historie , život. Praha : nakladatelství Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Turistika na Šumavě, s. 727−732.  
  10. PACOVSKÝ, Jaroslav. Šumava − generální mapa značených cest turistických českých a bavorských. Praha : Klub československých turistů, 1926.  
  11. Nové turistické trasy v příhraničí Prachaticka. Prachatice : Okresní národní výbor Prachatice, 1990.  
  12. Informace o změnách v síti TZT na území Jihočeského kraje [online]. KČT Jihočeského kraje. Dostupné online.  
  13. RAUVOLF, Josef. Legendy a pověsti staré Šumavy. Praha : nakladatelství Dauphin, 1996. ISBN 80-86019-20-9. Kapitola Pohanský poklad na Plechém, s. 90−91.  
  14. RAUSCH, Antonín. Příběhy ze staré Šumavy. Praha : nakladatelství Erika, 1995. ISBN 80-7190-072-9. Kapitola Kostelní zloděj, s. 167−168.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plechý&oldid=12446040
Stránka byla naposledy upravena 9. 4. 2015 v 19:28. Editovat celý článek Plechý.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy