Plemena drůbeže

Plemena drůbeže můžeme stejně jako ostatní plemena hospodářských zvířat dělit podle řady hledisek. Jednak podle původu, geografického rozšíření, stupně prošlechtění, užitkovosti a teritoriálního rozšíření.

Hlavní článek: Plemena zvířat

[editovat] Plemena kura

[editovat] Podle původu

[editovat] Podle stupně prošlechtění

• primitivní

• přechodná (zušlechtěná)

• kulturní (ušlechtilá)

[editovat] Podle užitkovosti

Podle užitkovosti dělíme plemena kura na:

• specializovaná

• „masná“

• plymutka bílá (PB) - vznikla mutací plymutky žíhané, tělo má tvar korábu, hřeben je malý, pohlavní dospělosti dosahuje za 220 dní;
• kornyška černá, tmavá (KČ) - vyšlechtěna v Anglii z bojových plemen slepic, je černohnědá a má velmi tvrdé peří, těžké plemeno, nízká snáška, obecně platí pravidlo: čím lehčí slepice, tím vyšší snáška vajec;
• kornyška bílá (KB) - vznikla mutací černé, pohlavní dospělost se dostavuje za 220-240 dní, obrovská pozice pro tvorbu výkrmových hybridů;
• brahmánka
• wyandotka

• „nosná“

• česká zlatá kropenka
• leghornka bílá (LB) - vyšlechtěna z vlašky bílé, poté převezena do USA, u kohoutů je patrná lyrovitá linie hřbetu, typické jsou pro ni také bílé ušnice a neopeřený obličej, žlutá pigmentace zobáku, běháků a podkoží, peří je bílé barvy, snáška je asi 230-250 ks/rok, vejce mají bílou skořápku, při šlechtění se používá v otcovské i mateřské pozici pro tvorbu leghornských hybridů (vejce s bílou skořápkou);
• rodajlenka červená (RIR) - vyšlechtěna v USA z těžkých asijských plemen, má charakteristické červené ušnice, barva červenohnědá, žlutá pigmentace, snáška asi 220 ks/rok s hnědou skořápkou, při šlechtění se používá v otcovské pozici pro tvorbu colorsexingových hybridů;
• rodajlenka bílá (RIW) - vznikla mutací rodajlenky červené a tudíž má stejné vlastnosti jako ona, rozdíl je v bílém zbarvení, ale snáší hnědá vejce;
• hampshirka (NH) - vyšlechtěna z rodajlenky červené a vlašky koroptví, má červenou základní barvu, musí mít černý ocas, stejné vlastnosti jako rodajlenka;
• sasexka světlá (SA) - zobák, běháky a podkoží není pigmentováno (je růžové), má typické kolumbijské barvení (podélné pruhování) krční a ocasní závěs na světlém podkladu, barva vázána na pohlavní chromozom (colorsexing), snáší hnědá vejce;
• plymutka žíhaná (PŽ) - vyšlechtěna v USA z farmářských slepic, je hodně těžká, proto je snáška nízká, má tmavě pigmentovaná vejce;
• vlaška koroptví.

• okrasná
• sportovní

• s kombinovanou užitkovostí

[editovat] Podle geografického rozšíření

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Podle teritoriálního rozšíření

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů.

[editovat] Plemena kachen

• kachna pekingská - má bílou barvu peří, snáší zhruba 180-200 vajec, má horší zmasilost a nízkou jatečnou výtěžnost, kvůli vysoké protučnělosti;
• kachna pižmová - barevné rázy, výrazný pohlavní dimorfismus, má nižší obsah tuku oproti pekingské, vynikající osvalení, jatečná výtěžnost je asi 75%, snášku má dvoucyklovou po 100 ks vajec.

[editovat] Plemena hus

• česká husa - má nejkvalitnější peří na světě,^[zdroj?] je středního tělesného rámce 4-5 kg, snáší 18 ks vajec, byla uznaná jako státní genová rezerva;
• italská (románská) husa - středně velký typ, má horší kvalitu peří a vykazuje horší výkrmnost, má vysokou snášku;
• rýnská husa - středně velká, bílé peří je dobré kvality, snáší asi 55-60 ks vajec, univerzální typ pro šlechtění v ČR;
• ladenská husa - pod zobákem nemá typický lalok, v mezinoží výrazný podbřišek, peří je šedohnědé, je vhodná pro produkci jater, snáška 40 ks.

[editovat] Plemena krůt

• bronzová krůta standardní - krocan 8-12 kg, krůta 5-7 kg, běžně chovaná v drobnochovech, 14 ks vajec, 20-30 při odebírání;
• bronzová krůta širokoprsá - 18-25 kg u krocana, 8-10 u krůty, kvůli velkému rozdílu hmotnosti je rozmnožování možné pouze pomocí inseminace, nepoužívá se ve šlechtění kvůli tmavému peří;
• bílá krůta virginská - mutace bronzové standardní;
• bílá krůta širokoprsá - velký typ: 25-35 kg krocan, krůta 10-14 kg, výrazný podíl prsní svaloviny až 40 % zaujímá z celé porážkové hmotnosti, je základem pro tvorbu všech hybridů. Střední typ: krocan 18-25 kg, krůta 9-10 kg. Malý typ: krocan 12 kg a krůta 5-7k g, snáška se pohybuje okolo 80-100 ks.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• domestikace zvířat
• hospodářské zvíře
• plemena zvířat
• plemeno
• drůbež - kur, kachna, husa, krůta
• zootechnika

Tento článek týkající se zemědělství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.