Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| Plzeňský kraj | |
|---|---|
| Vlajka kraje | |
 |
|
| Znak kraje | |
 |
|
| Obrázek | |
 |
|
| Základní údaje k 14.11.2008 | |
| Krajské město: | Plzeň |
| Hejtman: | Milada Emmerová, ČSSD |
| Rozloha: | 7 561 km² |
| Počet obyvatel: | 581 175 |
| Hustota zalidnění: | 73 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Velká Mokrůvka (1 370 m) |
| Historické země: | Čechy |
| Počet okresů: | 7 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 15 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 35 |
| ISO 3166-2: | CZ-PL |
| CZ-NUTS: | CZ032 |
| RZ: | P |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
 |
|
.jpg)
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.
Obsah |
Na území kraje se nachází sedm okresů s pěti okresními městy, tři okresy sídlí v krajském městě Plzni.
| Okres | Počet obyvatel | Rozloha | Hust. zal. | Počet obcí |
|---|---|---|---|---|
| Domažlice (DO) | 59 838 | 1 123,46 | 53 | 85 |
| Klatovy (KT) | 88 438 | 1 945,69 | 45 | 94 |
| Plzeň-jih (PJ) | 59 829 | 990,04 | 60 | 90 |
| Plzeň-město (PM) | 181 634 | 261,46 | 695 | 15 |
| Plzeň-sever (PS) | 73 292 | 1 286,79 | 57 | 98 |
| Rokycany (RO) | 46 857 | 575,11 | 81 | 68 |
| Tachov (TC) | 52 895 | 1 378,68 | 38 | 51 |
Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Území samosprávných krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává rozšířenou působnost státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí.
Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody některých dalších státních institucí.
Ačkoli je Plzeňský kraj rozlohou v Česku třetí největší, počtem obyvatel je až devátý a hustota zalidnění je druhá nejnižší v zemi (po Jihočeském kraji). V kraji je minimum středně velkých měst. Na metropolitní Plzeň navazují drobné vesnice, 4/5 rozlohy kraje (a 30 % obyvatelstva) tvoří katastry obcí do 2000 obyvatel.
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.
V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.
Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu.
Město Plzeň je i důležitý železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati do Rokycan a Prahy, do Mladotic, Žatce a Mostu, do Mariánských Lázni a Chebu, do Nýřan a Domažlic, do Klatov, do Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic. Největší význam má trať 170 Praha-Beroun-Plzeň-Cheb, která je součástí tzv. 3. železničního koridoru a která prochází rozsáhlá rekonstrukcí, zejména v části mezi Plzní a Chebem. Trať 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald slouží ke spojení s Bavorskem). trati 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda zajišťuje spojení mezi krajskou metropolí a Šumavou. Spojení se severními Čechami zajišťuje od roku 1873 trať 160 Plzeň-Žatec. Spojení s jižními Čechami zajišťuje Trať 190 z Plzně do Českých Budějovic.
V Plzeňské aglomeraci funguje integrovaný dopravní systém Integrovaná doprava Plzeňska, který je kombinací železniční, autobusové i městské hromadné dopravy.[1]
V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, která byla založena v roce 1945 dekretem prezidenta Beneše, a Západočeská univerzita (ZČU), která vznikla v roce 1991 transformací bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické. V současnosti se univerzita skládá z osmi fakult: fakulta aplikovaných věd, ekonomická, elektrotechnická, filozofická, pedagogická, právnická, strojní a zdravotnických studií.
V Plzni působí také výzkumný ústav Škoda spojený se stejnojmennou firmou.
Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Dobrých vlastností travních porostů ve vyšších polohách se k pasteveckému chovu zatím plně nevyužívá.
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.
K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu.Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova.
Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje Velká Mokrůvka.
Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.
V kraji se nacházejí dvě oblasti přirozené akumulace vod (Brdy, Šumava) a významnou roli při zásobování obyvatelstva pitnou vodou hrají i vodní nádrže Nýrsko a Lučina. [2] Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.
.jpg)
Na území kraje je zastoupeno 9 přírodních lesních oblastí, lesnatost činí 38,8% a je nad průměrem České republiky, který činí 33,6%. Z celkové rozlohy připadá přes 80% na lesy hospodářské, asi 2% na lesy ochranné a přes 16% na lesy zvláštního určení. Jde např. o lesy v národním parku, národních přírodních rezervacích, lesy lázeňské nebo lesy v hygienických pásmech ochrany vodních zdrojů. Převažujícími dřevinami jsou smrk a borovice, jejichž monokultury tvoří více než 85% rozlohy lesů v kraji. [3]
V kontextu České republiky patří životní prostředí v kraji mezi čistější, vzhledem k nižší hustotě osídlení. Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení, průmyslu i dopravy.
Mezi hlavní přírodní ohrožení patří nebezpečí záplav a povodní, zejména v oblasti soutoku řek v Plzeňské kotlině. Člověk vyvolaná rizika lze dělit do mnoha kategorií, přičemž v kraji jsou významná zejména území ohrožená těžbou, neboť zde minulosti či současnosti probíhala těžba řady surovin - černého uhlí, železných rud, kaolinu, žáruvzdorných jílů, štěrkopísků nebo břidlic s vysokým obsahem pyritu. Významná jsou také území ohrožená dopravou, zemědělstvím a ukládáním odpadů.[4]
Příkladem staré ekologické zátěže je zamořen bývalého sklad pesticidů v Lubech u Klatov pesticidem DDT, které proniká i do povrchové vody. Obyvatelům okolí se na základě studie rizik, kterou zaplatil Krajský úřad Plzeňského kraje, nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.[5]
V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice.
V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.
|
||||||||||
|
|||||||||||
