Poškozený

[editovat] Obecná definice

Obecná definice platná pro všechny právní odvětví je trochu problematická. Můžeme se však spokojit s laickým vyjádřením, že poškozeným je v českém právním systému ten, komu byla způsobena škoda. Postavení poškozeného a jeho práva se však liší v různých soudních či jiných řízeních.

[editovat] Postavení v civilním procesu

Na náhradu škody má poškozený nárok buď tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého (obecná odpovědnost za škodu) nebo k ní došlo za okolností, které zakládají tzv. objektivní odpovědnost za škodu (odpovědnost za následek), např. provozem motorových vozidel , v případě ztráty věci odložené v restauraci apod. Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb.).

[editovat] Postavení v trestním řízení

[editovat] Kdo je a není poškozeným

• poškozeného v trestním řízení odlišujeme od pojmu oběť trestného činu. Tou je fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla újma na zdraví. Dále také osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela a jíž byl poškozený povinnen vyživovat.

Poškozeným v trestním řízení je ten, komu bylo trestným činem:

• ublíženo na zdraví
• způsobena majetková škoda
• způsobena morální či jiná škoda

Přičemž ale:

• za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Toto omezení platí pro všechna stádia trestního řízení.

• pro účely narovnání není poškozeným ten, na koho jen přešel nárok na náhradu škody (vylučuje se tedy právní nástupce poškozeného).

• poškozeným mohou být jen fyzické a právnické osoby a svědek. Naopak nemůže jím být spoluobviněný, znalec či zůčastněná osoba (rozuměj v daném trestním řízení).

[editovat] Dělení poškozených

• a) ti, kteří mohou žádat náhradu škody
• b) ti bez tohoto oprávnění

• ad a): poškozený, který může žádat náhradu škody (splňuje výše uvedené podmínky) má právo podat návrh, aby soud uložil obžalovanému v odsuzujícím rozsudku povinnost nahradit škodu. Pokud tedy tohoto práva využije stává se poškozený subjektem tzv. adhezního řízení (je součástí trestního řízení).

• návrh musí poškozený podat nejpozději v hlavním líčení a to před začátkem dokazování. To znamená, že jej může uplatnit i v přípravném řížení.

• pokud to odůvodňují jeho majetkové poměry má právo tento poškozený na bezplatné zastoupení či zastoupení za sníženou odměnu.

• má možnost podat stížnost proti usnesení o zastavení trestního stíhání a usnesení o postoupení věci jinému orgánu.

[editovat] Některá práva poškozeného

• poškozený je procesní stranou ať už má či nemá právo být subjektem adhezního řízení (právo žádat náhradu škody).
• právo nahlížet do spisů, činit návrhy na doplnění dokazování, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání a pronést závěrečnou řeč.
• právo na informace o pobytu obviněného či obžalovaného.
• pokud je k tomu oprávněn, tak má právo být subjektem adhezního řízení (žádat náhradu škody).

[editovat] Postavení v přestupkové řízení

V přestupkovém řízení je poškozeným pouze tehdy, pokud uplatnil nárok na náhradu škody, a účastníkem řízení o jiném správním deliktu poškozený podle stávající praxe není nikdy. Připravovaný zákon o přestupcích a jiných správních deliktech tuto nejednotnou úpravu mění a postavení účastníka řízení přiznává poškozenému ve všech případech.

[editovat] Související články

• škoda
• škůdce

[editovat] Literatura

Portál:Právo

Postavení v trestního řízení:

• JELÍNEK, Jiří a kolektiv: Trestní právo procesní. 5. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2007.