Poklad (Kytice)

Poklad je druhá balada ve sbírce Karla Jaromíra Erbena Kytice.

[editovat] Obsah

Jednou za rok se otevře skála s pokladem. Objeví ji žena s dítětem jdoucí do kostela. Položí dítě na zem a plní šátek poklady. Doběhne s ním domů, vrátí se zpět, dítěte si ani nevšimne a dál sbírá zlato a drahé kamení. Opět se vrátí domů, ale když se chce potřetí dostat do skály, je vchod uzavřen. Žena si uvědomí, že tam nechala dítě, a propadne zoufalství. Navíc se doma všechen poklad proměnil v hlínu a kamení. Žena čeká rok a po roce se opět vypraví ke skále, kde najde dítě živé a zdravé. Pokladu už si ani nevšimne a utíká s dítětem domů.

[editovat] Úryvek

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

Poklad

A do klína opět sáhne
plnou zlata hrst vytáhne
vloží dítěti do klínka:
„Hlehleď, co ti dá maminka!
Mlč, synáčku! Mlč, mlč, hochu:
cincin! poslyš, jak to cinká!
Počkej jenom ještě trochu,
hned se vrátí zas maminka.
Hrej si pěkně, hrej, děťátko,
počkej ještě jen drobátko.“