Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Polná | |
|---|---|
Pohled na Polnou s děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0612 587711 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ061) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0612) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 37,77 km² |
| počet obyvatel: | 5 064 |
| zeměpisná šířka: | 49° 29' 19" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 42' 58" v. d |
| nadmořská výška: | 490 m |
| PSČ: | 588 13 |
| zákl. sídelní jednotky: | 11 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Polná Husovo náměstí 39 588 13 Polná |
| starosta / starostka: | Jindřich Skočdopole |
| Oficiální web: http://www.mesto-polna.cz/ E-mail: podatelna@mu-polna.cz |
|
 |
|
 |
|
Polná je historické město (5 064 obyvatel) na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006.
Obsah |
Město bylo založeno pravděpodobně v polovině 12. století na jedné z větví Haberské stezky. První zmínka je z roku 1242,v majetkové listině Jana I. z Polmny (datovaná dne 7. 6. 1242), kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, kterým byl právě Jan z Polmny, označovaný též jako Jan, syn Zbislava z Bradčic. V té době se zde již nacházel kostel (na místě dnešního děkanského chrámu) a pravděpodobně též hrad.
Polná těžila ze své polohy uprostřed Českomoravské vrchoviny a stala se nejen opěrným bodem, ale také obchodní křižovatkou.
Polná byla poddanským městem, sídlem polenského (později polensko-přibyslavského) panství. Po většinu své existence patřila významným šlechtickým rodům. Po pánech z Polné vlastnili panství páni z Lipé , od poloviny 14. století jejich příbuzní páni z Pirkštejna. V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav. Sňatkem s Žofií Ptáčkovnou vyženil Polnou Viktorin z Kunštátu, syn krále Jiřího z Poděbrad, který Polné udělil v roce 1479 významná městská privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. V průběhu 15. století bylo město v majetku Trčků z Lípy, následovali Valdštejnové, páni z Hradce a Žejdlicové ze Šenfeldu. Po bitvě na Bílé Hoře byl Rudolfu Žejdlicovi majetek za účast v odboji proti císaři v roce 1623 zkonfiskován. Celé panství, největší v bývalém čáslavském kraji koupil kardinál František z Ditrichštejna, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let.
V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven.
V Polné se od 17. století natrvalo usadila židovská komunita.
Polná byla v 19. století pro široké okolí centrem české kultury a protiváhou německy mluvící Jihlavy. V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel (třetí největší město na Vysočině po Jihlavě a Třebíči.
V roce 1837 založena Česká obrozenecká knihovna , české besedy se zde pořádaly od roku 1844 , Slovanská Lípa vznikla r. 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život kvetl zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera. Ve městě pobývala v letech 1840-1842 Božena Němcová. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha. Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863. Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala. Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter. Další hospodářský úpadek města zapříčinila skutečnost, že stavba Severozápadní dráhy Polnou minula o 6 km. Trať Dobronín-Polná (trať č. 242), která napojila město na železniční síť, byla postavena až v roce 1903.
Nejvýznamnější událostí 19. století se stala vražda 19-leté Anežky Hrůzové v nedalekém lese Březina. Z vraždy byl neprávem obviněn polenský židovský mladík Leopold Hilsner, což odstartovalo tvz. Hilsneriádu. V aféře se významně angažoval i budoucí prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk.
Začátek 20. století se v Polné odehrál ve znamení pokroku. Kromě zmíněné železnice sem byl zaveden telefon (1906), byl postaven gravitační vodovod (1905) a postavena městská elektrárna (1911).
V roce 1922 získal místní spolek zříceninu zámku a začal ho postupně opravovat a umísťovat tam sbírky.
V roce 1949 je v souvislosti s novým územním uspořádáním zrušen soudní okres Polná a agenda je převedena pod okresní soud v Havlíčkově Brodě. Po další územní reorganizaci v roce 1960 se Polná stává součástí okresu Jihlava, což platí dodnes.
V roce 1982 byl zastaven osobní provoz na železniční trati do města.
Dnes je Polná menším městem s četným drobným průmyslem a zachovalými architektonickými památkami. Vždy druhou neděli v září se ve městě koná Mrkvancová pouť, jedna z největších poutí na Vysočině.
Klešter
Soutěska, kterou procházela prastará obchodní cesta z Moravy do Čech. Představuje ojedinělou technickou památku středověku. Byla dlouhá asi 500 m, částečně sekaná ve skále. Ve středověku zde byl počítán dobytek, hnaný z Uher do Čech
Polenský hrad
Postaven kolem roku 1320 na ostrohu nad soutokem říčky Šlapanky a Ochozského potoka. Přebudován na rozsáhlý gotický hrad, který byl centrem polenského (později polensko-přibyslavského) panství. V patnáctém století rozšířeno opevnění, zapojeny do něj byly i rybníky (Peklo, Pekýlko, Lázeňský rybník), z nichž rybník Peklo existuje dodnes. Po požáru 1584 renesančně přestavěn na zámek, v letech 1645 a 1647 vypálen Švédy. Koncem 17. století získává barokní podobu. V roce 1794 po obrovském požáru dochází k přesunutí sídla panství do Přibyslavi a zámek začíná chátrat. V roce 1922 kupuje objekt zámku Václav Pojmon a věnuje ho polenskému Sokolu a Spolku městského muzea. Zámek byl opraven a dnes je sídlem místní pobočky Muzea Vysočiny.
Děkanský chrám Nenebevzetí Panny Marie
Postaven v letech 1700-1705, věž dokončena v roce 1714 podle plánu italského stavitele Domenica D`Angeli staviteli Vítem z Nového Veselí a Janem Spinettim. Stavba je 63 metrů dlouhá, 26 metrů široká a 22 metrů vysoká. V interiéru se nachází bohatá štuková výzdoba, 10 oltářů, gobelíny, fresky, cínová křtitelnice z roku 1617 a varhany od Jana Davida Siebera (největší dochované varhany vyrobené v českých zemích). Věž zničena při požáru města v roce 1863, znovu postavena v roce 1895 podle návrhu architekta Schmoranze.
Kostel svaté Kateřiny
Vznikl v letech 1378-1389. Stavebníkem byl Jan Ptáček z Pirkštejna. V letech 1906-1910 objevil akademický malíř Karel Ludvík Klusáček pod omítkami fragmenty nástěnných fresek: výjevy ze života Krista a sv. Kateřiny z 15. století a fresky "Zmrtvýchvstání" a "Poslední soud" z doby kolem roku 1550 (podepsané Jiříkem Jirchářem).
Židovské město a hřbitov
Židovské město se nachází jihovýchodně od Husova náměstí, na dnešním Karlově náměstí. Dochovaný původní trojúhelníkový půdorys. V dobách největšího rozmachu se zde nacházelo až 32 domů a žilo zde několik set obyvatel. Zachovala se synagoga, dnes veřejně přístupná.
Židovský hřbitov se nachází severozápadně od města. Nejstarší náhrobní kameny jsou z konce 17. století, nejmladší z roku 1940.
Další památky
| Město Polná | |
|---|---|
|
Hrbov | Janovice | Nové Dvory | Polná | Skrýšov |
|
