Postoj

[editovat] Úvod

Postoj je názor nebo připravenost k činu ve vztahu s určitým problémem nebo volbou. Postoje jsou důležitou složkou komunikace. Kromě toho, že je zaměřen na problém či volbu, zahrnuje v sobě i určitou míru intenzity, která je tvořena činiteli:

a) vnitřními (potřeby, charakter, zájmy)

b) vnějšími (malé sociální skupiny, kultura, rodina).

[editovat] K čemu nám jsou postoje?

Samotný postoj má sklon reagovat na předměty, osoby, situace a na sebe sama. Postoje jsou součástí osobnosti, souvisí s chápáním, myšlením a cítěním. Postoje jsou hodnotící – indikují pocity ve vztahu k určité záležitosti. Postoje většinou vychází z hodnotové soustavy člověka.

Hlavní funkce postojů je připravenost k jednání (nemusíme si vždy znovu promýšlet, zda vynést smetí do tříděného smetí - máme pozitivní postoj k třídění a proto pak již automaticky odpad třídíme bez opětovného přemýšlení). Hlavní důvod, proč jsou intenzivně zkoumány postoje v marketingu a aplikovaných sociálních vědách je proto, že podle nich můžeme ve velké části případů předvídat chování lidí.

[editovat] Jak získáváme postoje?

Vědomosti, dovednosti a postoje získáváme v průběhu života a to vzděláváním a sociálními vlivy (např. sociální kontakty, zvyšování skupinové soudržnosti).

[editovat] Složky postojů

Všechny postoje jsou relativně trvalé. Obsahují v sobě složku:

a) poznávací (kognitivní)– názory a myšlenky osoby o předmětu postoje

b) citovou (afektivní, emocionální) – cit osoby k předmětu postoje (emoce, emocionální reakce)

c) konativní (behaviorální) – sklon k jednání či chování ve vztahu k předmětu postoje

[editovat] Měření

Postoje můžeme měřit a to kvantitativně, že utvoříme škály, analyzovat obsahově podle vztahu k hierarchii hodnot, použít sémantický diferenciál, sociometrii nebo Bogardovu škálu sociální vzdálenosti.

[editovat] Dělení postojů

Postoje jsou dále děleny dle různých kritérií:

a) citové, poznávací

b) kladné, záporné

c) verbální, neverbální

d) skryté, zjevné

e) silné, slabé

f) soudržné, nesoudržné

g) vědomé, nevědomé

h) individuální, skupinové

i) stálé, proměnlivé

[editovat] Odůvodněné jednání

Chováme se předvídatelně a rozumně, bereme v úvahu informace, které jsou nám dostupné a důsledky našeho jednání. Výsledky vyjadřujeme když hovoříme o svých úmyslech, ale někdy už ne, máme-li popsat naše postoje. Úmysly se formulují na základě dvou zdrojů, kterými jsou postoje člověka a jeho vnímání sociálních faktů. Abychom jednali ve shodě se svými vyjádřenými postoji, tyto dva faktory se musí spojit.

[editovat] Změna postoje

změnit postoj znamená změnit naše chování a je to i naopak, jestliže se naše chování změní, změní se i naše postoje.

[editovat] Odkazy

• Hayesová, Nicky: Základy sociální psychologie
• Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník