Posvícení

Posvícení je vzpomínková slavnost posvěcení kostela. Na rozdíl od poutě, kterou se připomíná světec, kterému je kostel zasvěcen. Posvícení se slaví ve výroční den posvěcení kostela. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, stavbě věnovali mnoho peněz a práce. Existence kostela vyzvedla význam obce, vždyť se stal kulturním a společenským centrem obce. Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality, taneční zábavy a průvody s maskami. Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data.

Na Moravě a Slovácku se při posvícenských hodech volí tzv. stárci a stárky tj. mládenci a dívky kteří posvícenskou zábavu organizují.