Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku
Hájecká cesta byla mariánsko-františkánská poutní cesta o délce asi 14 km, která spojovala pražskou Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteře Hájek, který se nachází na území obce Červený Újezd nedaleko Unhoště.
Cesta vychází od Lorety, první kaplička je u Dlabačova, pak cesta vedla dnes již zastavěným územím Břevnova k Ladronce (nad údolím Motolského potoka), od Bílé hory až po Hostivici pak kopíruje trasu současné komunikace vedené z Prahy na Karlovy Vary (Karlovarská ulice, silnice I/6). Odsud pak je cesta vedena polem přes Litovice až k Hájku. Původně ji lemovalo 20 výklenkových kapliček, z nichž se dochovalo 11.
Obsah |
[editovat] Historie
V letech 1623–1625 vybudoval v hájku (vysázeném roku 1589 Gothardem Florianem Žďárským) Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice. Brzy se stala cílem poutí a proto byla v roce 1630 byla přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl (umístěním 4 mnichů) založen a v následujících letech vybudován klášter. V roce 1699 byla kolem hájku postavena ohrada. Kolem roku 1722 podle zápisů arcibiskupské kanceláře navštěvovalo Hájek ročně průměrně 60 000 poutníků.
V letech 1720–1726 bylo na náklady donátorů vystavěno 20 kaplí podél poutní cesty (v rozestupu asi 600 až 1100 metrů). Donátoři přispěli 200 zlatých na výstavbu jedné kaple a 20 zlatých na údržbu. Takto přispěli například Karel Joachim Breda, hrabě František Josef Černín, hrabě Antonín Jan Nostic, kníže z Lobkovic a Magistrát Starého města pražského. Na výstavbě se podíleli zedník František Fortin či Fortýn (50 zlatých za kapli), kameník Herstoff či Herrstorff (70 zlatých za kapli) a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (1686–1787 (30 zlatých za kapli),[1] který byl i projektantem stavby a autorem výzdoby.
Výklenkové kaple byly hranolovité hmotné vyzdívky, vpředu s pilastry a ořímsovaným trojbokým štítem, na vrcholu mají kříž a po stranách kamenné podstavce s kulemi. Uvnitř na omítce měly půlené malby, přičemž v horní poloviny byly výjevy ze života Panny Marie, v dolní polovině ze života svatého Františka a doplňoval je latinský nápis ve formě elegických distich. Mezi výklenkem a římsou byl znak donátora.
První kompletní rekonstrukce všech staveb podél cesty proběhla v letech 1751–1752. Druhá rekonstrukce včetně restaurace maleb byla provedena v letech 1773–1774. Poté Josef II. zrušil příslušnou nadaci a kapličky začaly chátrat.
V letech 1899–1990 bylo opraveno 14 kaplí, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta už v některých částech byla přerušená novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Scheiwl.
Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století. Do roku 2001 se z původních 20 dochovalo 9 výklenkových kaplí na území Prahy a 2 mimo území Prahy. V roce 1999 akademický sochař Jan Turský z iniciativy spolku Hostivít započal obnovu 19. kaplí. V roce 1998 se městská část Praha 6 rozhodla zrekonstruovat 5 kaplí na svém území, což se jí podařilo v letech 2000–2001. Dne 18. prosince 2001 byla za přítomnosti tehdejšího starosty Prahy 6 {Pavel Bém), břevnovského převora (Prokop Siostrzonek), restaurátora kaple (ak. mal. Petr Hampl) a dalších osobností slavnostně odhalena rekonstruovaná 1. kaple na Dlabačově.[2]
[editovat] Popis cesty
Od Pražské Lorety cesta vedla po trasách dnešních ulic Pohořelec, Dlabačov, Gymnastická, Za Strahovem, U Ladronky. Přes dnešní ulici Tomanovu pokračovala přímo ve směru nynější stezky kolem Ladronky, a navazuje krátký úsek překrytý částí dnešní Podbělohorské ulice. Od křižovatky s Kukulovou směrem k Malému Břevnovu pokračovala cesta zhruba v dosavadním směru úsekem, kterým dnes vedou jen nevýrazné pěšiny. Přes Malý Břevnov procházela zhruba ve stopě dnešních ulic Bolívarova, Na břevnovské pláni, U boroviček a Karlovarská. Dále procházela po trase dnešní výpadovky (Karlovarská, Čsl. armády) až do Hostivice, přičemž přes mimoúrovňovou křižovatku Řepy samozřejmě v původní trase (tedy zhruba po dnešní ulici Na Hůrce). Z Hostivice pokračovala po dnešní Litovické ulici až do Litovic, dále po dnešní ulici U Sušičky. Závěrečný úsek polní cesty je dosud zachován v původní trase. Cesta mezi 18. kaplí a Hájkem byla ve druhé polovině 20. století rozorána, v letech 1999–2000 ji spolek Hostivít ve spolupráci s městem Hostivice vyměřil, obnovil a vysázel kolem ní lipovou alej.
[editovat] Kaple
- Pražská Loreta ()
- 1., Břevnov, Dlabačov, Gymnastická ul. (rekonstruována městskou částí Praha 6 v letech 2000–2001; restaurovány i zachovalé části původní výmalby a latinské nápisy). Na kapličce byla vyobrazen Hájek a nad ní dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František a sv. Antonín. Donátorem byl arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg. ()
- 2., již nedochovaná kaple u křižovatky ulic Za Strahovem a Nad Tejnkou ()
- 3., Břevnov, u křiž. U Ladronky – Kocourova (rekonstruována městskou částí Praha 6 v roce 2001) ()
- 4., Břevnov, Ladronka (rekonstruována městskou částí Praha 6 v letech 2000–2001) ()
- 5., Břevnov, Vypich / Šafránka (rekonstruována městskou částí Praha 6 v letech 2000–2001) ()
- 6., Břevnov, Malý Břevnov, Bolívarova (rekonstruována městskou částí Praha 6 v roce 2001) ()
- 7., již nedochovaná kaple u Bělohorské ul. poblíž bělohorského hostince ()
- 8., dochovaná, neopravená kaple u Karlovarské ul. v Předních Jivinách, na hranici Řep a Ruzyně ()
- 9., již nedochovaná kaple v Jivinách u křižovatky Karlovarské a Drnovské ulice ()
- 10., dochovaná, opravená kaple v Zadních Jivinách na hranici Řep a Ruzyně, na východní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy (Pražský okruh), u odbočení ulice Na Hůrce ()
- 11., dochovaná, přemístěná kaple na hranici Hostivice a Ruzyně, na západní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy (Pražský okruh), u odbočení ulice Na Hůrce. Donátory byli hrabě František Karel z Clary-Aldringen, nejvyšší lovčí království českého, a Jan Filip z Clary-Aldringen, královský místodržící. Pravděpodobně jde o repliku, jediná je z cihel a jediná je orientovaná k severu. Není opravená a její spodní část je zasypaná navážkami. ()
- 12., dochovaná, neopravená kaple u ul. Čsl. armády v Hostivici v úrovni západního konce retenční nádrže Strnad. Donátorem byl královský místodržící Josef František z Goltze. Zdivo bylo zatím jen ošetřeno přípravkem, který má zpomalit chátrání způsobované bezprostřední blízkostí frekventované silnice. ()
- 13., již nedochovaná kaple u železničního mostu přes ulici Čsl. armády v Hostivici. Byla zbořena v 50. letech 20. století. Donátor není znám. ()
- 14., již nedochovaná kaple u Litovické ulice poblíž hlavní křižovatky v Hostivici, před dnešním domem č. p. 669. Donátorem byl magistrát Starého města pražského. Byla zbořena roku 1878 a materiál byl použit na stavbu mostků u Nekejcova a v Jenečku. Při stavbě kanalizace byly nalezeny zbytky základů kaple, což svědčí o tom, že padla za oběť rozšiřování hostivicko-litovické cesty. ()
- 15., již nedochovaná kaple v Hostivice, na křižovatce u Litovic (Litovická – Sportovců), severně od Litovického rybníka. Donátorem byla velkovévodkyně toskánská Anna Marie Františka, pozdější majitelka Hostivice. Kaple zanikla v 19. století, pravděpodobně také kvůli rozšiřování cesty. ()
- 16., již nedochovaná kaple v Litovicích na rozcestí u železničního přejezdu blízko zastávky Hostivice-Litovice. Donátorem byl František Arnošt z Valdštejna s manželkou. Kaple zanikla v 19. století. ()
- 17., již nedochovaná kaple u Litovic, západně od areálu firem Selekta (čistírna osiv) a Top Umwelt. Donátorem byl kníže z Lobkovic. Spadla v 50. letech 20. století z důvodu dlouhodobé zchátralosti, základy byly odstraněny. ()
- 18., zbytky kaple mezi Litovicemi a Hájkem, u ohybu dochované části cesty, v katastrálním území Litovice. Donátorem byl hrabě František Damian ze Šterberka. Kaple se zřítila v 80. letech 20. století a dosud z ní zbyla dolní část. ()
- 19., dochovaná a opravená kaple v blízkosti Hájku, v dochované části cesty, v katastrálním území Litovice. Donátorem byl hrabě Karel Jáchym z Bredy, tehdejší majitel tachlovického panství včetně Hostivice a Litovic. Tato kaple byla v roce 1999 obnovená jako první.()
- 20., dochovaná a opravená kaple v blízkosti Hájku, v dochované části cesty, na hranici katastrálních území Chýně a Červený Újezd. Původně byl ve výklenku obraz Korunování P. Marie a sv. Františka. Donátorem byl také hrabě Karel Joachim z Bredy. Tato kaple byla obnovená v roce 2000.()
- loretánská kaple Panny Marie v Hájku ()
[editovat] Externí odkazy a zdroje
- Poutní cesta na webu Putujeme do Hájku, mapa ve formátu jpg (5,9 MB)
- Jiří Kučera: Poutní cesta z Prahy do Hájku, Hostivické památky, listopad 2005, aktualizace leden 2008, web Hostivická historie
- Jiří Kučera: Poutní cesta do Hájku, web města Hostivice, html formát, listopad 2005
- Jiří Pergl: Poutní cesta do Hájku, In: Hostivice 1998, sborník o přírodě, památkách a historii města, 2. vydání, ČSPO Hostivice, 1999
- Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v královstvím Českém od pravěku do počátku XIX. století : XXVI – Politický okres kladenský, Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, řízením svého předsedy Josefa Hlávky, Praha, 1907: Klášter sv. Františka s loretánskou kaplí P. Marie (poutní)
- Karel Beránek: Historie kláštera, web Putujeme do Hájku
- Střední Čechy a Praha 1 : 20 000, mapa z nakl. Žaket, Praha-Řepy, 2005, ISBN 80-7233-202-3
- Pouť na Hájku - příležitost k obnově, Katolický týdeník, příloha Doma č. 39/2006
- Putování do Hájku, Vladimír Slámečka, 7. 4. 2003, web Student, ČVUT
- Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku, Turistik.cz,
[editovat] Reference
- ↑ Pamětní knihy klášterní A, str. 171
- ↑ Poutní cesta z Lorety do Hájku obnovena, web Prahy 6, 18. 12. 2001
- ↑ Jiří Kučera: Litovická kaple, Hostivické památky, listopad 2005