Povídka

Povídka je prozaický epický útvar rozsahu kratšího než román. Hlavními rysy jsou jednoduchý děj a neměnnost charakteru hlavní postavy. Kořeny sahají do dávných dob vypravěčské tradice, ale za dobu vzniku povídky jako žánru se bere počátek 19. století.

Hlavními prvky povídky jsou:

• Obvykle soustředěna na jednu dějovou linii - Povídka má od počátku své existence tendenci ke sdružování do cyklů.
• Hlavní postavy se nevyvíjejí.
• Většina povídek končí pointou.
• Význam vzrostl vlivem kritiky realismu. Ve 20. století patřila povídka k nejrozšířenějším žánrům.
• Omezený záběr životní reality.

Pro účely Ceny Nebula byla povídka definována jako literární dílo do 7500 slov.

[editovat] Nejznámější autoři povídek

Zakladatelem žánru detektivních povídek je Edgar Allan Poe, který je jedním z významných autorů a proto je zařazen do školní doporučené četby. Podle definice E. A. Poea je povídka „Krátká, stavebně symetrická próza, oponující extenzitě románu“. Dalšími slavnými autory jsou: Ernest Hemingway, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Anton Pavlovič Čechov, z Francouzů například Guy de Maupassant. Z českých autorů jsou to například Karel Čapek, Jan Neruda a Jaroslav Hašek.

[editovat] Americká literatura jako kolébka moderní povídky

Související články obsahuje: Portál Literatura

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

Povídky

• E.A.Poe, W. Irwing, N. Hawthorna, M. Twaina, B. Hart
• hůře se prosazovala v Evropě (tradice románu)
• povídka se ale prosadila za pomoci novin a časopisů, kde se stávali oblíbenou prioritou.
  • N.V.Gogol (Petrohradské povídky)