Pověra
 |
Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Pověra je víra v nadpřirozené znamení nebo jevy, které mohou předpovídat nebo ovlivňovat budoucnost.
Pověry nevychází z racionálního, rozumového uvažování. Vzdor vědeckému pokroku přežívají stovky let, hlavně zásluhou tradice. Na rozdíl od náboženství nejsou pověry většinou udržovány a podporovány institucionálně. Uchovávají se především ve formě přísloví, pořekadel a bájí. Proto jsou zvláště živé na venkově.
V tzv. primitivních společnostech je víra v magickou moc základem náboženských obřadů (rituálů a tabů). Složitost moderního světa způsobuje, že pověry nechybějí ani v našem každodenním životě. Každý z nás je občas postaven před problém, který nemá jednoznačné pozitivní řešení. Pověrčiví lidé se domnívají, že uskuteční svá přání nebo zaženou nějakou obavu „předepsaným“ činem nebo slovem (klepáním na dřevo, házením soli přes rameno). Potrpí si také na různé předměty pro štěstí, které nosí u sebe (amulety, talismany, feniše aj.), nebo je mají schované doma (koňské podkovy, zaječí pacičky, čtyřlístky).
Pověrčiví lidé jsou přesvědčeni, že černá kočka přináší smůlu. Zvířata vůbec rozdělují podle vzhledu, vydávaných zvuků, případně odporu, který vzbuzují, na tvory, nosí štěstí, nebo naopak smůlu. Mají se přitom na pozoru při spatření kozla, ropuchy, vlka nebo hada. Naopak kůň (hlavně bílý), sluníčko sedmitečné nebo cvrček nosí štěstí. Z ptáků se vyhýbají strakám, havranům, vránám a hlavně sovám a sýčkům. Zato vlaštovka, holub nebo čáp působí příznivě.
Pověrčivost lidí ve vysokém postavení často ovlivňovala závažná politická rozhodnutí. Radám svých astrologů věřili např. římský císař Tiberius, významný vojevůdce a státník za třicetileté války Valdštejn. Praha se na konci 16. stol. za vlády císaře Rudolfa II. stala Mekkou astrologů a alchymistů.
[editovat] Pátek třináctého
Každý kraj má svá šťastná nebo neblahá místa. Štěstí ovlivňuje i to, jaký je zrovna den. Pátek třináctého někreří lidé považují za den šťastný, jiní naopak za nešťastný. Zvláštní význam mají velké svátky (filipojakubská noc, Velký pátek). Nejvíc pověr se pojí k mezním událostem lidského života (narození, sňatek, smrt).
Pověra v jiných jazycích: العربية, Català, Dansk, Deutsch, English, Esperanto, Español, Eesti, فارسی, Suomi, Français, עברית, Magyar, Italiano, 日本語, 한국어, Latina, Lëtzebuergesch, Latviešu, Nederlands, Norsk (nynorsk), Polski, Português, Русский, Slovenčina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, தமிழ், ไทย, Tagalog, Türkçe, Українська, 中文
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 25. 12. 2008 v 11:42.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).