Pozoun
| Pozoun | |
|---|---|
| ital.: Trombone něm.: Posaune angl.: Trombone fr.: Trombone |
|
 |
|
| Klasifikace | |
Podle orchestrální praxe:
|
|
Podle způsobu vzniku tónu:
|
|
| Tónový rozsah | |
 |
|
| Příbuzné nástroje | |
| Trubka, Buccin, Sackbut |
Pozoun (neboli trombón) je žesťový hudební nástroj. Podle Sachs-Hornbostelovy klasifikace patří mezi aerofony. Zvuk vzniká chvěním rtu na nátrubku. V soustavě rourek ústících do ozvučníku se pak vytváří charakteristický tón.
[editovat] Historie
Pozoun je jedním z nejstarších hudebních nástrojů vyrobených z kovu. Na základě jazykopisných údajů vznikl ve Španělsku. První doložená zpráva o využití nástroje pochází z 15. století. V období baroka byl pozoun využíván jako sólový nástroj, později v klasicismu jeho využití pokleslo z důvodu menšího obsazení symfonického orchestru.
Návrat pozounu nastal v období romantismu, ve kterém skladatelé začali znovu preferovat velký symfonický orchestr.
[editovat] Využití
Pozounu se používá nejen v orchestrech, ale i v kvartetech, kvintetech, v jazzu a samozřejmě i jako sólový nástroj, nejčastěji s doprovodem klavíru. V minulosti se používala širší škála druhů pozounu. Existovaly pozouny diskantové, altové, tenorové, basové a kontrabasové. Dnes se používají pozouny altové, tenorové a basové, diskantové a kontrabasové zanikly.
[editovat] Složení pozounu
Existují mechanicky dva druhy pozounu:
- snižcový pozoun
- pozoun s mechanikou
Roztrubová část, která se kónicky rozšiřuje a na konci přechází do roztrubu (korpusu) je oběma typům společná. V ohybu se nejčastěji vyskytuje dolaďovací snižec a vyrovnávací zatížení.
Snižcová část se skladá z vlastního snižce a z vnitřních trubic. Snižec se dá plynule posouvat a tím mění délku nástroje. Využívá se 7 poloh pomocí kterých se snižuje vytvořený alikvótní tón o 0-6 půltónů.
U některých pozounů je místo snižce soustava mechanicky připojovaných odboček, podobně jako na trubce.
 |
Související články obsahuje Portál Hudba |