Hledat:

Set-top-boxy Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Práce (fyzika)

Práce ve fyzikálním smyslu je působení síly na fyzikální těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k posouvání nebo deformaci tohoto tělesa resp. ke změně rozložení potenciální energie v silovém poli.

Podle druhu působící síly se rozlišuje mechanická práce, práce elektromagnetického pole, práce gravitačního pole, ap.

Velikost práce jako fyzikální veličiny lze v nejjednodušším mechanickém případě vypočítat jako součin velikosti složky síly ve směru pohybu a délky dráhy, po které se těleso posunulo (neuvažujeme otáčení ani deformaci).

Obsah

[editovat] Práce jako fyzikální veličina

Práce je také fyzikální veličina s rozměrem a jednotkou stejnými jako energie. Velikost práce souvisí se změnou energie – je rovna velikosti přeměněné/předané energie (neuvažujeme-li v makroskopickém popisu přestup tepla při termodynamických jevech a relativistickou klidovou energii).

[editovat] Značení

[editovat] Výpočet

Ve většině případů lze konání práce popsat působením síly na pohybující se elementární hmotný objekt (částici, element objemu tělesa), tedy jako mechanickou práci konanou na hmotném bodě konajícím posuvný pohyb. Při výpočtu práce se vychází z tzv. elementární práce, tedy práce, kterou síla \mathbf{F} vykoná na nekonečně krátkém úseku trajektorie. Elementární práci lze vyjádřit jako diferenciál, který je představován součinem síly \mathbf{F} a elementu dráhy \mathrm{d}\mathbf{s}, tzn.

\mathrm{d}W = \mathbf{F}\cdot\mathrm{d}\mathbf{s}

Hodnotu práce lze pak získat integrací elementárních prací podél dráhy pohybu, tedy

W = \int_{s_1}^{s_2} \mathbf{F}\cdot\mathrm{d}\mathbf{s} = \int_{s_1}^{s_2} \left(F\cos\alpha\right)\mathrm{d}s,

kde α je úhel mezi působící silou (v daném bodě) a tečnou trajektorie.

Výpočet pro složitější případy (makroskopické těleso, otáčivý pohyb, deformace) je uveden u mechanické práce.

Při výpočtu daného druhu práce jsou dosazovány veličiny charakterizující dané silové působení (viz např. práce elektromagnetického pole). Vždy však platí, že elementární práce je součinem intenzivní veličiny ("zobecněné síly") a elementární změny extenzivní veličiny ("zobecněné dráhy").

[editovat] Související články

 
Práce (fyzika) v jiných jazycích: Afrikaans, Aragonés, العربية, Asturianu, Беларуская, Български, Bosanski, Català, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, فارسی, Suomi, Français, Galego, עברית, Hrvatski, Magyar, Bahasa Indonesia, Italiano, 日本語, 한국어, Lietuvių, Latviešu, Bahasa Melayu, नेपाल भाषा, Nederlands, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Runa Simi, Română, Русский, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Српски / Srpski, Basa Sunda, Svenska, தமிழ், Türkçe, Українська, Tiếng Việt, ייִדיש, 中文, 粵語
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1ce_(fyzika)
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 2. 10. 2008 v 18:20.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt