Průduch

Průduch na mikrofotografii

Průduch (stoma) je specifické rostlinné pletivo, sloužící k výměně plynů mezi rostlinou a okolím. Skládá se ze dvou specializovaných pokožkových buněk. Průduchy zařazujeme mezi pletiva provětrávací.

[editovat] Stavba průduchu

Průduch vzniká rozdělením jedné mateřské buňky na dvě buňky dceřiné. Ty se nazývají buňky svěrací. Mezi nimi vznikne skulina průduchu, přes niž probíhá výměna plynů. Svěrací buňky mají ledvinitý tvar. Obvykle obsahují chloroplasty. Vnější stěna svěracích buněk je tenká, vnitřní vydutá stěna je ztloustlá.

Stavba, velikost i počet průduchů jsou u rostlin různé, závislé na přizpůsobení abiotickým faktorům prostředí (hlavně vlhkost půdy a ovzduší). Velikost průduchů obvykle kolísá mezi 0,02-0,03 mm.^[zdroj?]

[editovat] Funkce

Rostlina je pomocí průduchů schopná regulovat výměnu plynů otevíráním a zavíráním skuliny průduchu, a to tak, aby měla maximální přísun oxidu uhličitého při únosných ztrátách vody.

Mechanismus otevírání a zavírání průduchu je založen na změnách nitrobuněčného tlaku (turgoru) ve svěracích buňkách. Pokud svěrací buňky nasávají vodu, mění se jejich tvar a průduch se otevírá a naopak. Velikost otevření průduchu závisí na mnoha faktorech (obsah vody ve svěracích buňkách, regulační látky, koncentrace některých iontů, světlo…).

[editovat] Výskyt a množství průduchů

Průduchy jsou typické pro vyšší rostliny. Nacházejí se v jejich mladých zelených částech a na 1 mm² jich může být až několik set (nejvíce u vodních a bahenních rostlin).^[zdroj?] Obvykle jsou vyvinuty na spodní straně listů. Na svrchní straně listové čepele jich nalezneme málo nebo žádné. Výjimku tvoří vodní rostliny s plovoucími listy, u nich jsou průduchy nahoře.

Tam, kde rostlina vytváří místo pokožky druhotné krycí pletivo (korek), se část průduchů nahrazuje čočinkami (lenticelami). Ty jsou dobře patrné např. u bezu a břízy.

Tento botanický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.