Prachatická hornatina

Prachatická hornatina
Pohled k Kletě na masiv Libína
Nejvyšší bod	Libín (1 096 m)
Délka	km
Rozloha	489 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Šumavské podhůří
Sousední celky	Vltavická brázda, Boubínská hornatina, Bavorovská vrchovina, Blatská pánev, Kaplická brázda, Českokrumlovská vrchovina, Želnavská hornatina
Podřazené celky	Libínská hornatina, Žernovická vrchovina, Lhenická brázda, Blanský les, Křemžská kotlina, Chvalšinská kotlina
Světadíl	Evropa
Státy	Česko
Horniny	rula, granulit, serpentinit
Poznámka
Povodí	Vltava

Prachatická hornatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 489 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 676 m^[1]. Na západě sousedí s Vltavickou brázdou a Boubínskou hornatinou, na severu s Bavorovskou vrchovinou a Blatskou pánví, na východě s Kaplickou brázdou a na jihu s Českokrumlovskou vrchovinou a Želnavskou hornatinou. Má charakter ploché kerné hornatiny rozčleněné výraznými tektonickými kotlinami. Na vrcholech strukturních hřbetů a hrástí jsou četné skalní tvary zvětrávání a odnosu. Na západě ji ohraničuje hluboké až kaňonovité údolí Blanice a na východě kaňon Vltavy, hluboká údolí směru jih - sever vytvářejí i menší toky - Zlatý potok či Melhutka.

[editovat] Geologická stavba

Prachatická hornatina je tvořena ze dvou rozlehlých tektonicky porušených granulitových těles s hojnými vložkami serpentinitů a z biotitických z rul a pararul jednotvárné série moldanubika.

[editovat] Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

• Libínská hornatina
• Žernovická vrchovina
• Lhenická brázda
• Blanský les
• Křemžská kotlina
• Chvalšinská kotlina

[editovat] Nejvyšší vrcholy

V tomto geomorfologickém podcelku se nacházejí 4 tisícovky (tisícimetrové vrcholy)^[2]. Jsou jimi:

• Libín (1096 m)
• Kleť (1083 m)
• Na skalce (1029 m)
• Rohanovský vrch (1010 m)

[editovat] Související články

• CHKO Šumava
• CHKO Blanský les
• Geomorfologické členění Šumavské hornatiny

[editovat] Reference

1. ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)
2. ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)