Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Zličín

(Přesměrováno z Praha-Zličín, přímý odkaz na Zličín)
Praha-Zličín
Náves ve Zličíně

Náves ve Zličíně

Praha-Zličín – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 17
katastrální výměra: 7,20 km²
obyvatel: 3236 (30. září 2005)
hustota zalidnění:  ? obyv./km²
celých katastrálních území: 2
částí katastrálních území: 1
celkem územně tech. jednotek: 3
počet zákl. sídelních jednotek: 11
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
PSČ:
adresa úřadu MČ: Tylovická 207
155 00 Praha 5
zlicin@monet.cz
starosta / starostka: Prof.Ing.DrSc. Jaroslav Veselý
Oficiální web: www.mczlicin.cz/
Zličín
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území: 793264
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha-Zličín
správní obvod (pověřený úřad): Praha 17
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 5
katastrální výměra: 3,18 km²
obyvatel: 2 953 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 929 obyv./km²
Tento článek pojednává o čtvrti v Praze. O stanici metra pojednává článek Zličín (stanice metra v Praze).

Zličín je městská čtvrť a katastrální území na západě Prahy, na severozápadním okraji městského obvodu Praha 5, o rozloze 317,61 ha. Tvoří severovýchodní část městské části Praha-Zličín.

Praha-Zličín je od roku 1990 městská část tvořená celými katastrálními územími Zličín a Sobín a severní částí katastrálního území Třebonice. Vybrané přenesené působnosti státní správy pro městskou část Praha-Zličín vykonává městská část Praha 17 (Řepy) (jejíž vlastní území spadá do městského obvodu Praha 6) v rámci takzvaného městského správního obvodu Praha 17, který je tvořen těmito dvěma městskými částmi.

Obsah

[editovat] Historie a charakteristika čtvrti

Téměř všichni Pražané znají Zličín jako nákupní zónu a stanici a depo metra. Ty se ale paradoxně nacházejí převážně v katastrálním území Třebonice a jen zčásti v městské části Praha-Zličín, ovšem (s výjimkou části kolejiště depa) mimo katastrální území Zličín.

Samotný Zličín vznikal jako vesnice; ještě roku 1910 se objevoval jako "Zlejčín". Roku 1960 byla k obci připojena i nedaleká vesnice Sobín. V roce 1968 získala obec hranici s Prahou, když byly přičleněny sousední Řepy. Díky blízkosti ku Praze a silnici z metropole do Plzně, která východní částí Zličína procházela, se začala rozvíjet nová zástavba, hlavně tedy východně od původní obce; postavily se rodinné domy a později i sídliště. Obě obce se staly součástí Prahy v roce 1974, v souvislosti s jejím zatím posledním a zatím největším rozšířením.

Převažujícím typem zástavby jsou zde rodinné domky, ale také i jedno malé sídliště, ve své době vybudované pro potřeby armády. Tato celá zastavěná oblast je ohraničená průmyslovými závody, při připojení ku Praze bylo totiž rozhodnuto, že Zličín se stane podobně jako v té době Malešice průmyslovou oblastí. Využity byly volné plochy jižně a severovýchodně od zastavěné oblasti. V roce 1990 se Zličín stal součástí městské části Praha-Zličín.

V 90. letech došlo k rozvoji na rozhraní Zličína a Třebonic spolu s výstavbou metra. Původně se zde mělo nacházet pouze depo a linka B měla vést právě do Třebonic; tyto plány však byly nakonec přepracovány a nejmladší linka pražské podzemní dráhy byla nakonec ukončena právě zde. Kromě stanice vznikl i přestupní terminál pro příměstské autobusy; později se začala rozvíjet i nákupní zóna s největšími hypermarkety v Praze. Ke konci prvního desetiletí 21. století se začala opět rozvíjet také i bytová zástavba, a to v místech nedaleko od nejstarších částí Zličína. Nové projekty znamenaly výstavbu několikapatrových městských domů přímo na zelené louce.

V létech 20052008 proběhl archeologický výzkum v Praze-Zličíně, v poloze Za novou silnicí. Během výzkumu byly postupně prozkoumány a zdokumentovány tři hlavní komponenty, které se v této lokalitě podařilo objevit: palisádou ohrazené neolitické sídliště, pravěká cesta a především kompletní pohřebiště vinařické skupiny z doby stěhování národů. Bylo doposud odkryto 177 kosterních hrobů. Jde o největší prozkoumané kostrové pohřebiště v Čechách a jedno z největších pohřebišť ve střední Evropě datované do období druhé a třetí třetiny pátého století.

[editovat] Průmysl

Jak již bylo uvedeno, na Zličíně se nachází průmyslové podniky. Jedná se o tyto:

[editovat] Sport

Místní fotbalový klub FC Zličín založený již roku 1929.
Ve sportovním areálu se nachází víceúčelová sportovní hala, sloužící současně jako školní tělocvična. Dále je v areálu fotbalové hřiště s přírodní trávou, fotbalové hřiště s umělou trávou třetí generace. Mini hřiště s umělou trávou slouží nejen k přípravě mužstev klubu ale je i veřejně přístupné. Více informací o klubu FC Zličín na www.fczlicin.cz

[editovat] Doprava

[editovat] veřejná

Díky metru (od listopadu roku 1994, úsek V.B), které se sice přímo ve Zličíně nenachází, ale leží na jeho okraji, má celá čtvrť dobré dopravní spojení. Na metro navazují i autobusy, bohužel četnost těchto spojů je velmi malá. V nedalekém sídlišti, na Řepích (na sever od Zličína) se nachází tramvajová trať. Od stanice metra jezdí i meziměstské linky do Plzně, Berouna, Karlových Varů, Kladna a Rakovníka.

Na hranici mezi Řepami a Zličínem se také nachází železniční nádraží, to umožňuje spoje do Kladna.

[editovat] automobilová

Územím Zličína prochází Pražský okruh (zprovozněn v tomto úseku v roce 2002), dálnice D5 směřující do Plzně a její přivaděč z Jihozápadního města. U stanice metra Zličín je také záchytné parkoviště P+R. Starým Zličínem prochází původní Plzeňská, hlavní tah do Plzně až do roku 1980, kdy se začala dálnice D5 stavět.

[editovat] Obchod

Podle Zličína se pojmenovávají tyto společnosti a obchody (hypermarkety) na území Třebonic:

První dva uvedené jsou spojeny pod názvem Nákupní zóna Avion. Díky dobré dopravní dostupnosti jak automobily, tak městskou dopravou, se v poslední době stává celá oblast vhodná i pro menší administrativní budovy.

[editovat] Sousedící území

[editovat] V Praze

[editovat] Mimo Prahu

[editovat] Další fotografie

[editovat] Viz také

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje
Portál Praha


znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.
 
Zličín v jiných jazycích: Français, Nederlands, Slovenčina
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Zli%C4%8D%C3%ADn
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 30. 12. 2008 v 08:03.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy