Prajazyk
Prajazyk (též protojazyk) je jazyk, který je společným předchůdcem všech jazyků tvořících jazykovou rodinu (resp. nějakou samostatnou větev jazykové rodiny).
Většina prajazyků dnešních jazykových rodin a jejich větví se nám nedochovala v písemných záznamech. Nicméně některé prajazyky byly v nedávné době jazykovědci rekonstruovány pomocí tzv. komparativní metody (např. praindoevropština).
V některých výjimečných případech se nám písemné zazamy nějakého prajazyka dochovaly (obvykle se jedná o prajazyk nějaké větve jazykové rodiny). Například latina je prajazyk románských jazyků.
Zde je obecný přehled vývoje jazykových skupin během posledních 70 000 let:
70-60 tisíc let: dělení jazyků na khojsanské-Afrika-a nekhojsanské
60-50 tisíc let: z nekhojsanských jazyků se vydělují dálněvýchodní jazyky, zbytek zůstává coby blízkovýchodní
50-40 tisíc let: khojsanské se dělí na východoafrické a středoafrické, z blízkovýchodních se stávají dvě fýly-pra-nostarické a pra-severoasijské. Dálněvýchodní se dělí na austrické, pra-australské a indopacifické
40-30 tisíc let: další rozpadání středokhojsanských jazyků a vznik zimbabwské skupiny. Diferenciace dálněvýchodních jazyků dále podle geografických oblastí, ze severoasijských jazyků vznikají kavkazsko-baskické a paleosibiřské, začíná exodus budoucích indiánů do Ameriky, z tohoto důvodu vzniká jejich vlastní jazyková skupina. Ze zbytku se část obyvatelstva vrací do Afriky-vznik nilosahařské skupiny, zbytek zůstává jakožto nostratické jazyky.
30-20 tisíc let: khojsanské jazyky již víceméně rozděleny na jednotlivé skupiny, jak je známe dnes, pouze zimbabwské se ještě štěpí na větve hadza a sandawe, v této fázi vznikají jejich rané formy. Podobně dálněvýchodní jazyky již na základě geografického ustálení obyvatelstva prodělávají další svůj vývoj bez štěpení na další fýly. Vznik kavkazských jazyků a pra-Baskičtiny, z pra-sibiřské větve vznikají jazyky pra-indické a východosibiřské. Diferenciace indiánských jazyků na sverní, střední a jižní. nostratické se rozpadají na větev uralsko-altajskou, eskimo-kamčatskou, gilyak-ainu, evropskou a drávidsko-africkou.
20-10 tisíc let: khojsanská a dálněvýchodní větev bez dalšího štěpení, kavkazské se jenom geograficky rozpadají na severní, střední a jižní. Vznik skupiny čínsko-tibetské, na-dene a ketsko-jenisejské z východosibiřské větve a z větve pra-indické vznikají větve burušaski a pama-nvungan. Pro americké další rozdělení nezavádíme. Vznik moderních nostratických fýl: indoevropské a gruzínské z evropské fýly, rozpad drávidsko-africké skupiny na drávidskou, elamskou a afroasijskou. vznikají samostatně fýly uralská, altajská, dále pak gilyak a ainu.
| Související články obsahuje Portál Jazyk |
