Pravda

Pravda či pravdivost je shoda tvrzení se skutečností. Tento pojem hraje primární úlohu ve filosofii, vědě, právu a náboženství (či teologii).

[editovat] Teorie pravdy

Pravdě se věnuje neformální logika a epistemologie. Pravdivé mohou být výroky, premisy, závěry, názory, přesvědčení nebo soudy.

Existuje několik rozšířených teorií pravdy:

• Adekvační nebo někdy též korespondenční teorie pravdy je klasický pohled, který zastával Aristotelés (384 př. n. l. - 322 př. n. l.) a středověká filozofie. Pohlíží na pravdu jako shodu mezi poznáním a věcí (skutečností):

  „Pravdivé je říci o něčem, co je, že to je, a o něčem, co není, že to není.“ Aristotelés

  „Pravda je shoda skutečnosti s poznáním. (Veritas est adaequatio rei et intellectus.)“ Tomáš Akvinský

• Určitá modifikace této teorie, která pohlíží na pravdivost čistě z hlediska výroků, pohlíží na pravdu jako shodu informace se skutečností.
• Koherenční teorie pravdy pohlíží na pravdu jako na koherentní řadu výroků. Řada výroků jsou obvykle výroky, které nejlépe vysvětlují nebo nejúplněji popisují svět.
• Konsensuální teorie pravdy (autorem je Charles Peirce) pohlíží na pravdu jako cosi, na čem se shodne určitá skupina lidí, např. kompetentní odborníci.
• Pragmatismus se domnívá, že pravda je úspěchem praktických důsledků myšlenky, tj. je totožná s užitečností.

[editovat] Pravdivostní paradoxy

Základním kamenem logiky jsou pravdivé nebo nepravdivé soudy, následující příklad se týkají klasických paradoxních logických soudů. Existuje skupina výroků, o kterých nelze s jistotou prohlásit, zda jsou pravdivé nebo ne: vypovídají o sobě samých takovým způsobem, že předpoklad jejich pravdivosti má za důsledek jejich nepravdivost a naopak. Tyto výroky se nazývají sebevyvracející výroky.

Klasickým příkladem známým od starověku je tvrzení Kréťana Epimenida (Ἐπιμενίδης): „Všichni Kréťané jsou lháři!“ známé jako paradox lháře.

Pokud tento výrok chápeme tak, že „každý výrok, který řekne nějaký Kréťan je nepravdivý“ a předpokládáme-li že doposud byly všechny výroky Kréťanů nepravdivé, pak dostáváme logický paradox.

Pokud je Epimenidův výrok pravdivý, pak tím předpokládáme, že je pravda, že všechny výroky Kréťanů jsou nepravdivé. Protože ale Epimenidés je sám Kréťan, musí být nepravdivý i výrok sám.

Pokud je Epimenidův výrok nepravdivý, pak předpokládáme, že existuje alespoň jeden pravdivý výrok nějakého Kréťana. Protože z předpokladu víme, že doposud byly všechny výroky Kréťanů nepravdivé, je nutně tím pravdivým výrok právě výrok Epimenidův.

Premisy

(A) Epimenidés řekl, že všichni Kréťané jsou lháři.

(B) Epimenidés je lhář.

by nutně vedly k tomuto závěru

(C) Kréťan pravdivě řekl, že žádný Kréťan nikdy neřekl pravdu.

Samotný Epimenidův výrok by mohl být opačným tvrzením:

(D) Některý Kréťan řekl pravdu alespoň jednou.

To by znamenalo, že ne všichni Kréťané jsou vždy lháři - a to by popřelo Epimenidův výrok, ten by se stal nepravdivým.

Pokud kdy existoval Kréťan (nikoli Epimenidés), který jednou řekl pravdu, kategorické tvrzení „Všichni Kréťané jsou (vždycky) lháři“ by se ukázalo jako nepravdivé - a tudíž neparadoxní, protože Epimenides by sám lhal.

Logický problém by byl vyřešen, pokud „lhář“ znamená někoho, jehož tvrzení jsou většinou, avšak ne vždy, nepravdivé. Epimenidés by obvykle lhal, ale v tomto konkrétním případě by jeho výrok byl pravdivý.

Existuje příklad z běžného života podobný k Epimenidovu paradoxu: když vstoupíte na webovou stránku, která uvádí:

„Na adrese, na niž jste vstoupil, neexistuje webová stránka.“

Na první pohled výrok zní paradoxně, avšak ve skutečnosti není. Pokud je tvrzení nepravdivé, nevzniká paradox.

Silnější a podobně nerozřešitelný je ovšem výrok „Teď právě lžu.“ („Tato věta je lživá.“)

[editovat] V antické filosofii

Alétheia (ἀλήθεια, řecky pravda, v původním významu odkrytost, taktéž znamená zjevení, živoucí, existující) pro označení skutečného poznání v protikladu k pouhému zdání (doxa); vyjadřuje, že pravda se skrývá pod povrchem jevů a je třeba ji intelektuálně odkrývat.

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Pravda

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova pravda.

[editovat] Externí odkaz

Jaroslav Peregrin: Jazyk, magie & literatura. Část: Teď právě lžu.