Predreadnought
Predreadnought je označení pro bitevní lodě zaváděné do služby přibližně mezi lety 1890 a 1906 (dokončení bitevní lodě Dreadnought, která znamenala zásadní přelom v lodní konstrukci). Hlavním znakem predreadnoughtů je výzbroj složená ze 4 těžkých děl (nejčastěji ráže 305 mm), umístěných ve 2 pancéřových věžích na přídi a zádi lodě, doplněná 10–14 děly střední ráže (150 mm) v kasematách nebo menších věžích na bocích lodě a zhruba 30 děly malé ráže (37–75 mm) rozmístěnými na nástavbách.
Těžká děla (střílela 350 kg střely na vzdálenost 10–12 km) měla za úkol ničit obrněná plavidla protivníka, případně ostřelovat opevněné cíle na pobřeží. Nevýhodou byla malá rychlost palby (1 výstřel za 1–3 minuty). Střední děla (střílela 45 kg střely na vzdálenost 8–10 km) měla za úkol ničit slaběji pancéřované části nepřátelských lodí, případně bojovat proti lehčím plavidlům a díky rychlejší střelbě (3–5 ran za minutu) vykrývat dobu nutnou k nabití hlavních děl. Úkolem lehkých děl bylo zajišťovat ochranu plavidla před útoky nepřátelských torpédových plavidel. Mimo dělostřelecké výzbroje byly predreadnoughty vybavovány také torpédomety, ale jejich použití nebylo vzhledem k rozměrům a rychlosti lodí nikdy úspěšné.
Predreadnoughty byly poháněny nejčastěji 2 víceválcovými parními stroji, které jim umožňovaly dosáhnout rychlosti 16–18 uzlů. Plachty již tyto lodě nenesly, stěžně byly využívány pro signalizaci, pozorování a často i umístění lehkých děl.
Průměrné rozměry predreadnoughtů:
- délka 120 m
- šířka 22 m
- ponor 8 m
- výtlak 10–13 000 tun
- posádka 600–800 mužů