Řád premonstrátských řeholních kanovníků

Sv. Augustin předává sv. Norbertovi svou Řeholi, kolem 1140

Premonstráti (Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis – Řád premonstrátských řeholních kanovníků, norbertini, OPraem) jsou duchovní řád, který nesdružuje mnichy, ale řeholní kanovníky – početné kněží, kteří ve středověku žili při velkých biskupských nebo arcibiskupských chrámech.

[editovat] Počátky řádu

Premonstráti se nazývali podle svého mateřského kláštera ve francouzském Prémontré, který založil v lesním údolí poblíž burgundského Laonu roku 1121 Norbert z Xantenu (působil nejprve jako kanovník, později jako putující kazatel). Jako samostatný řád potvrdil premonstráty roku 1126 papež Honorius III. (zpočátku se nazývali norbertini).

Mezi hlavní zásady jejich řehole patřil asketický život (ovšem ne tak přísný jako u cisterciáků), konání kněžských povinností mezi věřícími (kázání, zpovídání), charita, rozvíjení vzdělání a vědy. Roku 1126 se Norbert stal arcibiskupem v Magdeburku, který byl misijním arcibiskupstvím pro východní Evropu. Premonstráti poté působili jako misionáři mezi Polabskými Slovany, Prusy a Litevci. Určitou roli hráli také při kolonizaci.

První premonstrátský klášter v Čechách byl založen roku 1142 na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, který premonstráty přivedl do našich zemí.

[editovat] Organizace

Premonstrátský řád se stejně jako cisterciáci rychle šířil po Evropě. Oba řády vytvořily pevné a vlivné organizace, řízené z jediného centra - z původních klášterů. Jejich představitelé významně zasahovali i do politického života.

Premonstráti se řídí řeholí sv. Augustina. Hlavní činností řádu je kazatelství, práce v duchovní správě, vědě a školství. Bratři premonstráti mají bílý řeholní oděv, skládající se z bílé tuniky, škapulíře, biretu a také cingula. Proto byli v minulosti nazývání „bílí bratři“. Po vstupu do kláštera dostane každý bratr své řeholní jméno. Premonstrátským heslem je „Ad omne opus bonum parati“, které v češtině znamená „Připraveni ke každému dobrému dílu“. Znakem bratří jsou dvě zkřížené zlaté nebo stříbrné pastýřské hole (opatské berle) na modrém štítu posetém zlatými či stříbřitými liliemi.

Hlavním centrem premonstrátů v Čechách je dosud Strahovský klášter. Pod jeho pravomoc spadá klášter Milevsko. V čele strahovské kanonie stojí v současné době opat Michael Josef Pojezdný. Dále jsou v České republice premonstrácké kláštery Teplá, Nová Říše a Želiv. Premonstráti působí ve farnostech po celé České republice, strahovští například na Kopečku u Olomouce, Praze, Jihlavě, Bechyni, Holíči, Louce u Znojma, Říčanech, nebo v Doksanech, kde je také klášter sester premonstrátek.

V roce 1990 měl řád 73 klášterů s 1349 členy, z nichž mělo 979 kněžské svěcení.

[editovat] Související články

• Řád (církev)
• Řeholní kanovník
• Norbert z Xantenu
• Jindřich Zdík
• Jarloch

[editovat] Externí odkazy

• Klášter premonstrátů Strahov
• Klášter premonstrátů Želiv
• Klášter premonstrátů Teplá
• Klášter premonstrátů Milevsko
• Klášter premonstrátů Nová Říše
• Klášter premonstrátek Doksany

[editovat] Literatura

• Hlaváček, Ivan: Die Anfänge der Prämonstratenser im hochmittelalterlichen böhmischen Staat im Kontext der damaligen Ordensgeistlichkeit, in: Studien zum Prämonstratenserorden, Irene Crusius (Hg.), Göttingen 2003, s. 297 an. ISBN 3-525-35183-6
• Lawrence, Hugh: Dějiny středověkého mnišství, Praha 2001, s. 166-169, ISBN 80-85959-88-7
• Foltýn, Dušan (ed.): Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005, s. 107-108, ISBN 80-7277-026-8

Tento článek týkající se křesťanství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.