Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
|
Primáti |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
| Čeledi | ||||||||||
|
||||||||||
|
|
||||||||||
| letuchy (Dermoptera) |
Primáti (Primates) jsou řádem poměrně primitivních placentálních savců, který zahrnuje lemury, opice a lidoopy, včetně člověka.
Slovo primát pochází z latinského jména Primates, což je množné číslo od primas („jeden z prvních, znamenitý, vznešený“). Českým synonymem jsou nehetnatci.
Tento řád čítá na 350 druhů.
Obsah |
Primáti jsou převážně stromoví savci, jsou tedy dobře přizpůsobeni ke šplhání. Mají pětiprsté chápavé končetiny, palec je postaven naproti ostatním prstům. Na rozdíl od většiny savců mají dobře vyvinutou klíční kost, přední končetina je velmi pohyblivá. Většina primátů má drápy přeměněné v ploché nehty, nehty se vyskytují pouze u primátů a můžou být považovány za znak charakteristický pro tento řád - proto české označení nehetnatci.
Dalším přizpůsobením k životu v korunách stromů je prostorové vidění. Oči primátů směřují dopředu. Většina primátů vidí barevně. Barevné vidění zřejmě slouží k rozpoznání zralého ovoce.
Obličejová část primátů je zkrácená, důsledkem je špatný čich. Primáti mají vynikající hmat.
U primátů došlo k velkému rozvoji mozku, hlavně šedé kůry mozkové a mozečku. U primátů, zvláště pak u lidoopů, se setkáváme s velmi složitým a vyspělým chováním. Zvláštním případem je pak člověk sám.
Primáti jsou placentální savci, samice rodí živá mláďata. Primáti mají nízkou rozmnožovací schopnost, samice často rodí jen jedno mládě, o které se velmi dlouho stará.
Opice starého světa jsou polygamní a samci jsou větší než samice. Naproti tomu opice nového světa žijí v párech a pohlaví jsou stejně velká.
Předkové primátů (někdy vyčleňováni jako samostatný řád Plesiadapiformes) byli pravděpodobně stromoví hmyzožravci, od kterých se primáti oddělili ve svrchní křídě. Z recentních řádů jsou primáti příbuzní letuchám a tanám.
V klasických systémech se primáti rozdělují na dva podřády: poloopice (Prosimii) a vyšší primáty (Anthropoidea).
Primáti (Primates) ├─ Poloopice (Prosimii) │ ├─ makiovití (Cheirogaleidae) │ ├─ lemurovití denní (Lemuridae) │ ├─ lemurovití noční (Megaladapidae) │ ├─ indriovití (Indridae) │ ├─ ksukolovití (Daubentoniidae) │ ├─ outloňovití (Loridae) │ ├─ kombovití (Galagonidae) │ └─ nártounovití (Tarsiidae) │ └──Vyšší primáti (Anthropoidea) │ ├─ ploskonosí (Ceboidea) │ └─ kosmanovití (Callitrichidae) │ └─ malpovití (Cebidae) ├─ úzkonosí (Cercopithecoidea) │ └─ kočkodanovití (Cercopithecidae) └─ hominoidi (Hominoidea) └─ gibonovití (Hylobatidae) └─ lidoopi (Hominidae)
Kladistické pojetí, které neuznává parafyletické skupiny, dělí primáty na dva jiné podřády, Strepsirrhini a Haplorhini.
Primáti (Primates) ├─ Strepsirhinní primáti (Strepsirrhini) │ ├─ Lemuriformes │ │ ├─ Cheirogaleoidea │ │ │ └─ makiovití (Cheirogaleidae) │ │ └─ Lemuroidea │ │ └─ lemurovití denní (Lemuridae) │ │ ├─ lemurovití noční (Megaladapidae) │ │ └─ indriovití (Indridae) │ │ │ ├─ Chiromyiformes │ │ └─ ksukolovití (Daubentoniidae) │ │ │ └─ Lorisiformes │ ├─ outloňovití (Loridae) │ └─ kombovití (Galagonidae) │ └─ haplorhinní primáti Haplorhini │ ├─ Tarsiiformes │ └─ nártounovití (Tarsiidae) │ └─ Simiiformes ├─ Opice Nového světa (Platyrrhini) │ ├─ kosmanovití (Callitrichidae) │ └─ malpovití (Cebidae) └─ Opice Starého světa (Catarrhini) ├─ Cercopithecoidea │ └─ kočkodanovití (Cercopithecidae) └─ hominoidi (Hominoidea) ├─ gibonovití (Hylobatidae) └─ lidoopi (Hominidae)
| Třída savci |
|---|
| Podtřída vejcorodí: řád ptakořitní |
| Podtřída živorodí: |
|
Nadřád placentálové: řády: chudozubí | letuchy | tany | primáti | hlodavci | zajícovci | hmyzožravci | letouni | luskouni | šelmy | lichokopytníci | sudokopytníci | kytovci | Afrosoricida | bércouni | hrabáči | damani | chobotnatci | sirény |
|
Nadřád vačnatci: řády: vačice | vačíci | kolokolové | kunovci | bandikuti | vakokrti | dvojitozubci |