Prodloužená mícha

Mozek člověka. Medulla oblongata - prodloužená mícha.

Prodloužená mícha (medulla oblongata) je část centrální nervové soustavy obratlovců, která je spojovacím článkem mezi dalšími oddíly mozku a páteřní míchou. Stavbou se podobá páteřní míše, ale zanořuje se do ní řada struktur zadního a středního mozku. Evolučně představuje nejstarší část mozku.

[editovat] Anatomie

Topografie zadní strany mozkového kmene a thalamu. Oddíl D - prodloužená mícha.

Přirozenou hranicí mezi prodlouženou a páteřní míchou tvoří zkřížení pyramidových drah, které běží z přední části prodloužené míchy do postranních provazců páteřní míchy.

V prodloužené míše nalezneme motorické jádra nc. ambiguus, odkud vedou hybná vlákna IX., X. a XI. hlavového nervu, a také zadní motorické jádro X. hlavového nervu v blízkosti motorického jádra XII. hlavového nervu.
Ze senzorický jader zde leží jádro X. hlav. nervu a viscerální převodní chuťové nc. tractus solitarii a nc. salivatorius. Mezi převodní jádra senzorických drah řadíme jádra olivární, nc. cuneatus a nc. gracilis.
Prodloužená mícha obsahuje i hlavní noradrenergní jádro locus coeruleus.

[editovat] Fyziologie

[editovat] Činnost prodloužené míchy lze shrnout takto:

• podílí se na regulaci dýchání, krevního oběhu a trávení (např. polykání, zvracení).
• dovoluje vykonat nepodmíněné obranné reflexy.
• společně s mostem se účastní mimických pohybů, fonace a řeči.
• společně se středním mozkem a mozečkem udržuje tělesnou rovnováhu a normální pohyby.

[editovat] Řízení vegetativních funkcí

Po oddělení prodloužené míchy od mostu je nadále zachováno dýchání i krevní oběh. Pokud však dojde k jejímu poškození úrazem či jinak, pak se okamžitě srdeční činnost i dýchání zastaví.

Jsou zde uložená centra, která regulují krevní oběh a dýchání:

• vazokonstrikční a vazodilatační - řídí činnost cév, zúžením či rozšířením jejich průsvitu.
• kardioexcitační a kardioinhibiční - řídí činnost srdce.
• vdechové a výdechové - ovlivňuje dýchání.

Všechna zmíněná centra jsou součástí retikulární formace.

Prodloužená mícha se podílí i na řízení trávení, konkrétně dovoluje příjem potravy a její mechanické zpracování, zprostředkovává sací nepodmíněné reflexy a také žvýkání a polykání. Je centrem řízení některých obranných reflexů, jako je kašel, kýchání, rohovkového reflexu a zvracení.

[editovat] Reflex kašle

je umožněn díky dostředivým vagovým vláknům nervus laryngeus superior (horní hrtanový nerv) a senzorickým vláknům trojklaného nervu, dýchacím centrem, nervovými vlákny ovládajícími vnitřní mezižeberní svaly (které vedou z dýchacího centra k motoneuronům páteřní míchy) a motorickými vagovými vlákny, která inervují svaly uzavírající hlasovou štěrbinu v hrtanu.

[editovat] Kýchací reflex

je zajištěn dostředivými vlákny trojklaného nervu, které začínají v nosní sliznici nebo prostřednictvím vláken I. hlavového nervu (nervus olfactorius). Odstředivá vlákna jsou identická jako u reflexu kašle.

Oba reflexy vybudí velmi silné dráždění dechového centra.

[editovat] Centrum pro zvracení

se nalézá v oblasti tractus solitarius v zadopostranní části retikulární formace prodloužené míchy. Je aktivováno vzruchy z receptorů trávicí trubice.
Vedle tohoto centra je na povrchu prodloužené míchy uložená zevně od vagových jader tzv. chemorecepční spouštěcí oblast, na kterou působí tzv. centrální emetika (např. apomorfin, tj. látky po jejichž aplikaci dojde k vyvolání zvracení). Proto se rozlišuje zvracení (emesis) centrální (vyvolané stimulací přímo chemorecepční spouštěcí oblasti) a periferní (vyvolané stimulací receptorů trávicí trubice).

[editovat] Poruchy prodloužené míchy

Při poškození této části CNS dochází k decerebrační rigiditě s významnou poruchou svalového napětí. Projeví se křečemi extenzorových svalů, které ale mohou vzniknout i při poruchách vyšších etáží CNS.

Zvýšená citlivost dýchacího centra na parciální tlak CO₂ je příčinou Cheyne-Stokesova dýchání, kdy dochází ke střídání prohloubeného dýchání (hyperventilace) a přerušeného dýchání (apnoické pauzy).

Postižení zde ležících nervových jader způsobí klinické syndromy charakterizované výpadkem nebo zhoršenou funkcí inervovaných svalů, u senzorických jader pak poruchami čití příslušné modality.

[editovat] Literatura

• Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Prodloužená mícha