Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou

Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní je označení pro evolučně velmi staré organismy, které vznikly před 3-3,5 miliardami let. Pravděpodobně jsou vůbec nejstaršími buněčnými organismy. Prokaryotická buňka je podstatně jednodušší než buňka eukaryot.

[editovat] Vlastnosti prokaryot

Podrobnější informace naleznete v článku prokaryotická buňka.

Prokaryota jsou vždy jednobuněčné organismy, nikdy netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně, ale mohou tvořit kolonie. Velikost prokaryotické buňky se obvykle pohybuje mezi desetinami a desítkami mikrometrů. Mimo jiné se předpokládá, že se tomu tak je i proto, že difúze, na kterou se musí prokaryotické organismy při transportu látek spoléhat, není při větších velikostech dostatečně účinná. Tuto teorii ovšem značně zpochybňuje existence obrovských bakterií Epulopiscium fishelsoni a Thiomargarita namibiensis, které dorůstají délky kolem 0,5 mm.

[editovat] Znaky společné s eukaryotickou buňkou

• Prokaryota, jako každé živé organismy, obsahují nukleovou kyselinu, nositelku genetické informace. Je to vždy DNA.
• Syntéza proteinů probíhá na ribozomech, které jsou u prokaryot pouze volně uloženy v cytoplazmě. Prokaryotické ribozómy (70S) jsou menší než ribozomy eukaryot (80S).
• Buňka je od okolního prostředí oddělena semipermeabilní cytoplazmatickou membránou.

[editovat] Znaky vlastní pouze prokaryotické buňce

• Je přítomen tzv. nukleoid, nejedná se o skutečné jádro, cirkulární DNA (tzv. chromozom) není ohraničen jadernou membránou, ale je umístěn v cytoplazmě. Řetězec DNA je asi 1000x delší než délka celé buňky (cca 1,4 mm), je proto složitě zatočen a na několika místech připevněn k cytoplazmatické membráně. Chromozóm neobsahuje histony.
• Je chráněna buněčnou stěnou, která obsahuje peptidoglykany.
• Buňka může obsahovat plazmidy, úseky DNA, které se mohou v případě potřeby včlenit do chromozomu. Nejsou pro buňku nepostradatelné, občas ale mohou nést enormně důležitou genetickou informaci (např. gen pro odolnost vůči antibiotiku)
• Cytoplazma není rozčleněna na kompartmenty, chybí organely vlastní eukaryotickým buňkám.
• U fotosyntetizujících prokaryot jsou přítomny thylakoidy, pigmentem je u sinic chlorofyl, fykocyanin nebo fykoerytrin, u bakterií bakteriochlorofyl.
• Většinou se množí příčným dělením, nemají mitotický aparát (dělící vřeténko)
• Prokaryota mohou nést bakteriální bičík(y), které jsou zcela jinak utvářený než bičíky eukaryot.

[editovat] Způsob života

Prokaryota je skupina zahrnující jak heterotrofní tak autotrofní, jak fototrofní tak litotrofní organizmy. Osidlují všechny typy prostředí, žijí a prospívají v širokém rozmezí teplot, přežívají vysoké hodnoty radiace. Bakteriální Spory mohou zůstat životaschopné mnoho let, přežívají i na povrchu družic na oběžné dráze Země. Některé žijí volně, jiné jsou symbionty eukaryotických organismů nebo i patogeny.

[editovat] Systém

• Archea
• Bakterie

[editovat] Související články

• Buňka
• Nomenklatura
• Vědecká klasifikace
• Biologie

Tento biologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Biologie