Proletářská poezie

Proletářská poezie je český literární směr 20. let 20. století. Inspirací byla marxistická filozofie a sen o revoluční přeměně světa. Základy položil roku 1922 Jiří Wolker ve své stati Proletářská umění. Zobrazuje především dělnickou třídu, její útlak a vykořisťování. Typickým znakem je nenávist k válce. Proletářská poezie se chce stát kolektivní záležitostí, je určena k recitaci a má agitační cíl. Proletářskou poezii ovlivnil ruský básník Vladimír Majakovskij svou agitační poezií. Období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Wolkera. Přesto najdeme proletářská díla i u Seiferta a Biebla.

[editovat] Představitelé

• Jiří Wolker
• S. K. Neumann
• Josef Hora
• Jindřich Hořejší
• Jaroslav Seifert
• Konstantin Biebl

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.