Propyleje
Propyleje nebo propylaje (řečtina: Προπυλαια) jsou monumentální vstupní brána v podobě zdi prolomené několika vchody se sloupovými předsíněmi, chápané jako samostatný prostor před chrámy, svatyněmi a jinými budovami na starověké Krétě a v Řecku.
Obsah |
[editovat] Morfologie
Výraz propyleje (latinsky: propylaeum) vznikl spojením předpony pro (před) a množného čísla řeckého pylon nebo pylaion (brána).
Řekové užívali výraz propylon v jednotném čísle pro předsíň nebo halu s branami u vchodu do chrámu či budovy. Propylaje v množném čísle znamenaly komplex monumentálního vchodu s více branami, například na akropolích v Eleusině nebo v Epidauru.
[editovat] Athénské propylaje
Nejznámější propyleje se nacházejí na athénské akropoli, které dal postavit státník a politik Periklés architektem Mnésiklem náhradou za Peisistratův propylon.
Za vlády Peisistrata byly staré svatyně přestavěny a na místě původního vchodu zřízen nádherný propylon, který byl bohužel zničen při dobytí Athén Peršany roku 480 př. n. l.. Dodnes zůstaly zachovány části základů v jihovýchodní části Mnésiklových propylají.
Stavba propylejí začala roku 437 př. n. l. a byla ukončena roku 432 př. n. l., ale pro nebezpečí peloponéské války zůstala nedokončena. Hlavním stavebním materiálem byl pentelský bílý mramor a šedý eleusinský mramor nebo vápenec, jenž byl použit na detaily. Na vnější stěně zůstaly zvedací výstupky pro dopravu, zvedání a usazování mramoru a štíty zůstaly neozdobeny plastikami. Stavba je dlouhá 74 metrů a se rozprostírá téměř po celém západním svahu Akropole.
Sestává ze střední části se dvěma křídly, jedním severním, druhým jižním. Centrální budova je rozdělena dvěma řadami sloupů na tři lodě a mramorovou zdí na východní a západní frontu. Každou tvoří šest dórských sloupů se štítem, spojujících symetricky dórský a iónský řád. Největší z bran vstupní fronty byla považována za hlavní vchod ke Svaté cestě, kudy procházely slavnostní průvody Panathénajských her.
Severní křídlo zahrnuje Pinakotéku, v níž umělci vystavovali svá díla. Mnésiklés chtěl postavit stejnou budovu v jižním křídle, ale narazil na odpor kněžích. Proto stavbu omezil na menší otevřený sál s řadou sloupů v severní a jižní části, až k chrámu Níké.
V byzantské době byly sídlem arcibiskupa a později zde měl své sídlo Florenťan Nerio Acciaiuoli, který u jižního křídla postavil vysokou čtyřhrannou věž strženou Heinrichem Schliemannem roku 1875. Další ránu utrpěly propylaje ničivým úderem blesku roku 1645.
[editovat] Novověké propylaje
Propyleje se stavěly i později. Například:
- Leo von Klenze: Jeho posledním velikým dílem byly propyleje v Mnichově (1846 - 1862).
- Carl Gotthard Langhans: Braniborská brána v Berlíně je kopií střední částí propylejí (1788 - 1791).
 |
Související články obsahuje Portál Antika |
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- (en) 360° virtuální prohlídka propylají na Akropoli v Athénách
- (cs) Článek podrobně popisující historii a stavby v Athénách, včetně propylají
Propyleje v jiných jazycích: Català, Deutsch, English, Esperanto, Español, فارسی, Suomi, Français, עברית, Hrvatski, Magyar, Italiano, Nederlands, Polski, Português, Русский, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Slovenčina, Svenska
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 28. 9. 2008 v 19:37.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).