Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Prostituce (z lat. prostituere) je poskytování sexuálních služeb (obvykle manuální stimulace, orální sex, pohlavní styk nebo anální sex) za úplatu nebo jakoukoli jinou protihodnotu.[1][2] .České označení pro muže takovou službu poskytující je prostitut (srovnej s termínem gigolo), pro ženu prostitutka (srovnej s termínem společnice). Prostituci organizuje kuplíř.
Obsah |
Většinu prostituujících tvoří ženy. To je dáno poptávkou. I většina prostitutů má mužskou klientelu. Služby nabízejí různými způsoby, například přímo na ulici, ve specializovaných podnicích – nevěstincích, či v barech a nočních podnicích. Rozšířené jsou také služby označované jako escort servis, kdy tzv. callgirl, resp. callboy (dívky, chlapci na zavolání), kteří přijíždí přímo za zákazníkem a poskytují mu sexuální služby v jeho prostorách.
Prostituce je často označována jako nejstarší řemeslo, fakticky však není ani nejstarší ani skutečným řemeslem v pravém slova smyslu.[zdroj?] Je známa z většiny rozvinutých kultur. V některých kulturách, například již v Babyloně, existovala i její posvátná forma. Prostituce se objevuje i mezi zvířecími příbuznými člověka.[zdroj?]
Prostituce bývá označována za nejstarší řemeslo lidstva. Politici se s ní odedávna snaží vypořádat. Existují tři přístupy:
Země patří mezi oblíbené cíle sexuálních turistů. Podle odhadů ministerstva vnitra své služby v roce 2000 v České republice nabízelo asi 11 000 osob, z toho cca 5 000 na ulici a 6 000 v nevěstincích, a to včetně osob mladších 18 let[zdroj?]. Nejrozšířenější je prostituce při státní hranici s Německem (Dubí, Hora Sv. Šebestiána, Cheb, Domažlice), Rakouskem, na mezinárodních silničních tazích do Polska (Náchod, Karviná) a v Praze [3].
Platná právní úprava prostituce: Podle § 15 zákona č. 241/1922 Sb. z. a n., o potírání pohlavních nemocí, jsou orgány státní správy oprávněny zřizovat ústavy, ve kterých by se dostalo řemeslným prostitutkám dočasného útulku a příležitosti k nápravě.
Trestní zákon potírá prostituci ustanovením o trestnosti kuplířství (§ 204) a obchodování s lidmi (§ 232a). Česká republika je od 14.3. 1958 rovněž vázána Mezinárodní úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného (úmluva nebyla nikdy publikována ve Sbírce zákonů).
Podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí se sociálně-právní ochrana zaměřuje mj. na děti, které se živí prostitucí.
| Související články obsahuje Portál Sexualita |