Antonymum

Termín antonymum pochází z řečtiny (αντί anti „proti“; ὄνομα onoma „jméno“) a označuje slovo opačného, protikladného významu. Stejný význam jako antonymum má termín opozitum.

Jedno slovo může mít více antonym s různými významy, podle toho, o který druh antonymie jde a v jakém kontextu a na které významové škále k antonymii dochází, popřípadě ke kterému z více významů slova se vztahuje.

[editovat] Druhy antonym

[editovat] polární (vlastní, graduální, kontrastní, vektorová, z hlediska logiky kontrární)

Je pro ně typické, že vyjadřují protilehlé body na polární škále, nepokrývají však celý rozsah nadřazeného pojmu, protože mezi nimi nebo vně nich jsou ještě další stupně.

• velký × malý
• obrovský × malinký
• teplý × studený
• sever × jih

[editovat] komplementární (z hlediska logiky kontradiktorní)

Svými významy rozdělují rozsah nadřazeného pojmu na dvě poloviny. Jde zejména o dvojice slov, z nichž druhé je z prvního odvozeno předponou „-ne“.

• přítomný × nepřítomný
• katolík × nekatolík

Úplně nebo částečně (například jen v některých kontextech) komplementární mohou být i některá další antonyma, například

• život (v jednom z významů slova) × smrt
• muž × žena (v právním a běžném významu komplementární, biologicky i polární)
• uvnitř × venku (pokud se nepočítá s mezipolohou)

[editovat] paralelní (případová, nekompatibilitní)

Dvojice slov, která v určitém kontextu jsou vnímána jako protiklady, ačkoliv obecně jsou dvěma z více pojmů téže kategorie.

• křesťan × muslim
• křesťan × nevěřící
• mluvit × zpívat
• mluvit × být potichu
• Čech × Němec
• jablko × hruška

[editovat] reverzní

Popisují opačný proces (první slovo označuje změnu ze stavu A do stavu B, druhé slovo změnu ze stavu B do stavu A).

• vejít × vyjít
• sestavit × rozebrat
• nakládka × vykládka
• svolaný × rozpuštěný

[editovat] vztahová (konverzní)

Dvojice, v níž jedno slovo vyjadřuje vztah z hlediska jednoho subjektu a druhé slovo tentýž vztah z hlediska druhého subjektu.

• rodič × dítě
• učitel × žák
• prodávat × kupovat
• politik × občan

[editovat] autoantonyma (antagonyma)

Autoantonymum je slovo, které má více významů, z nichž některé jsou si navzájem některým z výše uvedených způsobů protikladná – jde tedy vlastně o homonymní antonyma. Vznikají například vývojovou změnou významu slova na protikladný nebo zvukovou či psanou shodou rozdílně vzniklých slov. V češtině se vyskytují jen ojediněle (zřejmě – pravděpodobně i zjevně, pedofil – přítel dětí i vrah a prznitel dětí, soudruh – přítel i představitel nepřátelské mocenské struktury).

Typická jsou autoantonyma pro archaické jazyky, například čínštinu. Ve velké míře jsou zachovaná například v latině (imago – obraz i vzor, altus – vysoký i hluboký, clam – potichu × clamare – křičeti), řečtině (farmakon – lék i jed, hagios – svatý i ohavný), angličtině (apparent – zjevný i domnělý, virtual - opravdový i zdánlivý). Některé slovní kořeny mají v příbuzných jazycích nebo v různých fázích vývoje jazyka opačný význam (host je v latině nepřítel, úžas je v ruštině hrůza, strašlivý ve staročeštině znamenalo bojácný).^[1]

[editovat] Související odkazy

• Synonymum
• Homonymum
• Hyponymum
• Hyperonymum
• Frazeologizmus

[editovat] Reference

1. ↑ Stanislav Komárek, Jazyk vědy a polární myšlení (převzaty příklady antagonym z cizích jazyků)