Psychické vlastnosti osobnosti

Psychické vlastnosti osobnosti jsou součástí psychických jevů osobnosti. Představují dlouhodobější a stálejší znaky osobnosti. Mezi psychické vlastnosti řadíme:

• Temperament
• Schopnosti
• Charakter
• Motivy a postoje
• Volní vlastnosti

[editovat] Temperament

Tento název pochází z latinského slova „temperamentum" (= poměr). Temperament je soubor z velké části vrozených vlastností, které ovlivňují dynamiku prožívání a chování jedince. Projevuje se zejména jako reakce na člověka, jak rychle a silně vznikne a jak často se tyto reakce střídají. Temperamentové vlastnosti jsou dány biologickým základem (je určen dědičností). Sice se nedá změnit, ovšem správnou výchovou jej můžeme kultivovat.

Zařadit temperament do skupin se snažilo několik filozofů, lékařů, psychologů. Mezi ně patří například Hippokrates, I. P. Pavlov, C. G. Jung a další.

[editovat] Hippokratova teorie tělních tekutin

Hippokrates dělil osobnosti podle převažujících tekutinách v těle (krev, hlen, žlutá a černá žluč):

• Sangvinik - krev, vyrovnaný, veselý, ale emočně a názorově nestálý
• Melancholik - černá žluč, přecitlivělý
• Cholerik - žluč, vznětlivý, ale spolehlivý a stálý
• Flegmatik - hlen, vyrovnaný, lhostejný

Hippokratova teorie byla později zpracována slavným antickým lékařem Galénem, kterého dále přepracoval Hansem Eysenckem.

[editovat] Eysenckova temperamentová typologie

• Sangvinik - společenský, přístupný, hovorný, nenucený, čilý, optimistický
• Melancholik - náladový, úzkostný, rezervovaný, tichý
• Cholerik - nedůtklivý, neklidný, útočný, impulzivní, aktivní
• Flegmatik - obezřetný, rozvážný, spolehlivý, klidný, vyrovnaný

[editovat] Kretschmerova konstituční teorie

• Pyknický typ - obézní, optimistický
• Astenický typ - vychrtlý, odtažitý
• Atletický typ- atletický, vyrovnaný

[editovat] Jungova teorie

Tento švýcarský psycholog dále rozlišil dva typy osobnosti:

• Introvert - člověk, který je zaměřený do svého nitra, je plachý, ve společnosti nejistý, velice málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city.
  

(Post-Jungovská oprava: ve větší společnosti nejistý, v nedůležitých záležitostech velice málo průbojný, empatický, velmi vnímavý ke svému okolí)

• Extrovert - člověk, který se zaměřuje na vnější svět, je otevřený k ostatním, aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, velice přístupný.

(Post-Jungovská oprava: aktivní až agresivní, lehkovážný, povrchní, citově nestálý )

[editovat] Schopnosti

Schopnosti jsou takové vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti. Jsou ukazatelem rozdílu v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek. Vyvíjejí se na základě vrozených anatomicko-filozofických dispozic (vloh). Vlohy samy o sobě schopnosti neurčují. Pokud člověk své vlohy nerozvíjí, tak se schopnosti neprojeví. Schopnosti se postupně vytvářejí učením, hrou, zkušenostmi…

Schopnosti mohou být primární nebo sekundární. Primární schopnosti (například schopnost prostorové představivosti, emocionality) jsou zapotřebí, aby se mohly rozvíjet další (sekundární) schopnosti (čtení, psaní, počítání…).

[editovat] Stupně schopností:

Schopnosti jsou vlastnosti osobnosti, které umožňují lidem dosahovat vytyčených cílů. Tuto složku osobnosti rozvíjíme učením.

• Vlohy - jsou chápány pouze jako možnosti, které je nutno rozvíjet, jinak zakrní
• Nadání - souhrn schopností jednoho druhu, který umožňuje nadprůměrné výkony (souhrn vloh nebo obzvláště vyvinuté vlohy)
• Talent - rozvinuté nadání, vysoce rozvinutý souhrn schopností, který umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výkonů ve svém oboru
• Genialita - mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla, které posouvají lidské možnosti a stávají se součastí kulturního dědictví.

[editovat] Inteligence

Rozsah kognitivních schopností, které umožňují učení, řešení problémů, přizpůsobování apod. Tato rozumová schopnost podmiňuje rychlé, správné a účelné nacházení vztahů mezi věcmi a jevy.

Rozlišuje se:

• Fluidní inteligence (vrozená)
• Krystalická inteligence - založena na zkušenostech, dovednostech získaných učením a schopnostech, které je umožní využít.

Od 19. století snahy měřit- A. Binet- první inteligenční test- podle věku, určuje mentální věk- mentální= chronologický při 75% správných odpovědí

• W. Stern- inteligenční kvocient (IQ)

[editovat] Další pojmy související se schopnostmi

• Dovednosti - učením získané dispozice k určité činnosti
  • Vědomosti - učením osvojený poznatek
  • Návyk - vzniká díky opakování, vykonávání činnosti se stává automatickým
  • Tvořivost - kreativita, zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, mezi inteligencí a tvořivostí je volný poměr

[editovat] Charakter

Charakter souvisí s individuální morálkou jedince. Projevuje se v chování a jednání člověka ve vztahu k člověku, k práci, k sobě a z toho lze poznat i hodnoty jedince. Je formován především výchovou. Psychologie se na charakter dívá ze dvou pohledů:
1) vyjadřuje individuální zvláštnosti člověka
2) vyjadřuje pohotovost člověka jednat podle určitých etických principů

Někdy označován jako emoční inteligence, znalost vlastních emocí, jejich zvládání, možnost sám sebe motivovat, vnímání emocí ostatních, schopnost mezilidských vztahů, svědomí, systém morální kontroly… Někteří psychologové ji vzhledem k úspěšnosti v životě staví na úroveň obecné inteligence.

S charakterem velice úzce souvisí svědomí, které plní při narušení morálních hodnot člověka funkci alarmu. Pokud ovšem člověk jedná ve shodě se svými morálními zásadami, díky svědomí mu jeho činy přináší uspokojení.

Podle charakteru se člověk rozhoduje mezi různými cíly a zpravidla vybírá ten, který je nejbližší jeho hodnotám. Přesto rozhodnutí není vždy jednoduché, protože se v jedinci vyskytne tzv. vnitřní konflikt. Jedinec může váhat mezi dvěma pozitivními cíly, dvěma negativními cíli nebo pozitivním a negativním cílem.

[editovat] Motivy a postoje

Motivy a postoje jsou pohnutkami k jednání osobnosti. Do této skupiny je zahrnut celek vědomých a nevědomých faktorů, které psychicky ovlivňují člověka tak, že na jejich základě uskutečňuje své chování a činy. Motivace může být vzbuzena vnitřními podněty - impulsy (tím je například žízeň nebo ctižádost) nebo vnějšími podněty - incentivy, ty vycházejí z vnějšího prostředí (například zkouška).

Zdrojem lidské motivace jsou:

[editovat] Potřeby

Potřeby jsou pociťovaný nedostatek nebo přebytek něčeho, co člověk potřebuje k životu. Může se jednat o:

• základní biologické potřeby, které člověka motivují k tomu, aby se staral o své tělo z fyziologického hlediska
• společenské potřeby, kdy člověk potřebuje společnost druhých lidí, komunikace, uplatnění ve společnost.

Podle Abrahama Maslowa se potřeby dělí nejen na biologické a sociální, ale dále na kulturní, psychické, estetické a seřadil je podle důležitosti pro člověka do stupňovitého řazení.

[editovat] Zájmy

Zájem je trvalejší vztah člověka k nějakému člověku, činnosti, předmětu a má zpravidla citový doprovod. Zájmy mohou být vyjadřené (to, co člověk považuje za zajímavé) a manifestované (to, čemu dá člověk přednost). Díky zájmům může člověk být aktivován k tomu, aby začal rozvíjet své vrozené dispozice.

[editovat] Ideály

Ideál je představa o něčem dokonalém. Může se stát příkladem pro nějakého člověka. Může se jím stát někdo z rodičů, zpěvák/zpěvačka, herec/herečka…, ale nemusí to být pouze osobnosti, ale také třeba myšlenky, normy, chování atd. Ideál charakterizuje, jaké má člověk morální zásady a hodnoty a celkovou zaměřenost osoby.

[editovat] Hodnoty

Hodnoty obsahují názor jedince na to, co je správné a nesprávné. Často mají zásadní roli v rozhodování.

[editovat] Zvyk

Zvyk je tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost.

[editovat] Cíl

Směr, kterým se člověk ubírá, a vztyčený bod, kterého chce dosáhnout (nebo také nečemu se vyhnout).

[editovat] Pud

Vrozená pohnutka k činnosti.

[editovat] Volní vlastnosti

Jsou podmíněny vůlí člověka. Vyjadřují záměrné, cílevědomé úsilí k dosažení vytyčeného cíle. Projevují se zejména v seberegulaci chování a jednání. Pomáhají při překonávání překážek, splňování úkolů, dokončení činnosti atd.