Psychoanalýza

Psychoanalýza je druh psychoterapie založené Sigmundem Freudem. Freud tvrdil, že nejvýznamnější pudové síly člověka je pud destrukční a zejména pud pohlavní.

[editovat] Vývoj libida

Libido se během lidského vývoje mění.

• Orální fáze - na počátku vývoje(po narození) dochází k uspokojování sáním.
• Análně-sadistická fáze - kolem 18 měsíců dochází k uspokojování zadržováním či vyprazdňováním stolice
• Genitální - kolem 3 let objevuje dítě genitál jako zdroj příjemných pocitů

Poté nastává období klidu a pak pokračuje normální pohlavní vývoj.

Oidipovský komplex (u dívek Elektřin komplex) - nevědomý erotický vztah k různopohlavnímu rodiči, stejnopohlavní je brán jako sok.

Kastrační komplex - strach ze ztráty penisu (u dívek závidění penisu)

[editovat] Definice

Typy vědomí:

• Předvědomí - jsou obsahy, které nejsou ve vědomí, ale člověk je schopen si je vybavit
• Nevědomí - jsou obsahy, které nejsou ve vědomí, ale člověk si je není schopen vybavit.

Složky:

• Id - pudové síly
• Superego - Morální normy
• Ego - regulující činitel

Pokud je přílíš silné id dochází k perverzi. Pokud je přiliš silné id a silné superego dochází ke vzniku neurózy. Úzkost Freud hodnotí jako reakci na zvýšené pudové nebo emoční napětí.

[editovat] Obranné mechanismy

Existují různé obranné mechanismy před pudovým nebo emočním napětím. Ty zavedla v roce 1936 Anna Freudová, nejmladší ze šesti dětí Sigmunda Freuda. Jedná se o nevědomou obranu Ega, před nezvládnutými afekty a pudovými přáními. Tato obrana sebou vždy přináší určité omezení osobnosti jedince (schopnosti vnímat, citového života či kreativity, testování reality). U dospělých je mobilizována strachem z rodičovských hrozeb obsažených v superegu a u dětí ze strachu z rodičů samotných.

• Vytěsnění, Potlačení, Represe - nežádoucí pocity, přání a fantazie, jsou z vědomé části přesunuty do nevědomí. Odtud mohou promlouvat například díky snům. Vytěsnění neobsahuje prvky sublimace (přeměny), podílí se na vzniku neurotických symptomů.

• Izolace - dochází k oddělení emoční složky od prožitku. Prožitek se ocitá mimo rámec afektivního chování. Jedinec si tedy na zážitek pamatuje, ale je mu lhostejný.

• Popření - je obrana nevnímáním podnětů, které by mohli vést k nepříjemným pocitům. Jedná se o popírání reality, skutečného stavu věcí. Člověk si pak například není ochoten přiznat, že se zachoval tak jak se zachoval.

• Regrese - návrat na dřívější, vývojově nižší stádia jednání. Jedinec se pak chová nepřiměřeně ke svému věku.

• Projekce - nepřijatelné psychické obsahy, promítneme na druhé lidi, či na okolní svět. Člověk s potlačovanou agresí, kterou promítne na své okolí, tak může trpět pocitem neustálého pronásledování. To může vést až k paranoidním poruchám osobnosti. Princip projekce se využívá v projekčních testech.

• Přesunutí - záměna jednoho a cíle za druhý. Jedinec pak má tendenci, domáhat se spravedlnosti na nesprávných místech.

• Racionalizace - dodatečné, společensky přijatelné vysvětlení, svých nepřijatelných činů. "Dělají to všichni, tak proč ne já."

• Přeměna v opak - jednání v protikladu svých motivů, např. člověk se silnými pudovými silami se stane zastáncem boje proti pornografii

• intelektualizace
• sublimace
• projektivní identifikace
• kompenzace