Pulsar

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Složený opticko-rentgenový snímek pulsaru Krabí Mlhoviny, ukazuje plyny z mlhoviny roztáčené magnetickým polem pulsaru a radiací

Pulsar Vela, mrtvola neutronové hvězdy, která zbyla po obřím výbuchu supernovy, prolétá vesmírem poháněná energií tryskající z jednoho z jejích pólů

Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují zjistitelné elektromagnetické záření ve formě rádiových vln. Intenzita radiace se mění v pravidelných periodách, pravděpodobně v souvislosti s rotací hvězdy. Pulsary také vyzařují takzvaný majákový efekt, který se objevuje když je světlo a radiace z jednoho pulsaru vidět pouze ve specifických intervalech a ne neustále. Werner Becker z Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik řekl v roce 2006,

"Teorie o tom, jak pulsary vyzařují svojí radiaci je stále v počátcích, a to už po čtyřiceti letech práce… Existuje mnoho modelů, ale žádná přijatá teorie."^[1]

[editovat] Objev

První pulsar objevili v roce 1967 Jocelyn Bell Burner a Antony Hewish z Univerzity v Cambridgi.^[2] Protože byli původně popletení nepřirozeně pravidelným vyzařováním pulsaru, nazvali svůj objev LGM-1 (jako little green men = malí zelený mužíčci); později pulsar nazvali PSR 1919+21. Slovo pulsar je složenina z „pulsating star“ (pulzující hvězda) a poprvé se objevilo v roce 1968:

"Úplně nový druh hvězdy… začala zářit loni 6. srpna a… astronomové ji začali říkat LGM. Teď… se myslí, že je to typ hvězdy mezi bílým trpaslíkem a neutronovou hvězdou. Slovo pulsar se pro ni prostě hodí… Dr. A. Hewish… mi včera řekl: „…Jsem si jistý, že se dnes každý radioteleskop dívá na pulsary.“^[3]

Astrofyzik Peter A. Sturrock píše, že „když byly poprvé objeveny pravidelné radiové signály z pulsarů, vědci z Cambridge vážně uvažovali, že mohou být od mimozemské civilizace. Projednali tuto možnost a rozhodli se, že jestli je to pravda, tak to nesmí pustit na veřejnost bez vědomí vyšších autorit. Dokonce se zvažovalo, jestli není v nejlepším zájmu lidstva zničit důkazy a na všechno zapomenout!“

CP 1919 vyzařuje rádiové vlny, ale později se zjistilo, že vyzařují také rentgenové nebo gamma paprsky nebo také oboje dohromady. Hewish obdržel v roce 1974 Nobelovu cenu za fyziku za tento objev a s tím spojené práce z oblasti radioastronomie.

[editovat] Druhy pulsarů

Astronomové dnes rozlišují tři druhy pulsarů a to podle energie, která pohání radiaci:

• Rotací poháněné pulsary, kde ztráta rotační energie hvězdy pohání radiaci.
• Pulsary poháněné přírůstkem hmoty (to platí pro většinu, ale ne všechny, rentgenové pulsary), kde gravitační energie z přirůstající hmoty je zdrojem energie (a produkuje rentgenové záření pozorovatelné ze Země).
• Magnetary, kde radiaci pohání rozklad extrémě silného magnetického pole.

I když se ve všech třech případech jedná o neutronové hvězdy, jejich pozorovatelné chování a fyzikální základ se dost liší. Přesto mají určitá spojení. Například rentgenové pulsary jsou pravděpodobně staré rotační pulsary, které už ztratily většinu energie a jsou viditelné jen poté co jejich společník (dvojhvězda) naroste a začne předávat svou hmotu neutronové hvězdě. Proces narůstání může zase předat dostatek úhlové rychlosti neutronové hvězdě a ta ji začne „recyklovat“ jako rotací poháněný milisekundový pulsar.

[editovat] Předpovědi poruch

V červnu 2006 astronom John Middleditch a jeho tým zveřejnili první předpověď poruch s daty napozorovanými z Rossi X-ray Timing Explorer. Použili měření pulsaru PSR J0537-6910.

[editovat] Využití

Studium pulsarů se uplatnilo ve fyzice a astronomii. Mezi hlavní výsledky se řadí potvrzení existence gravitační radiace tak jak ji předpověděla obecná teorie relativity a první objevení planetárního systému mimo naši soustavu.

[editovat] Významné pulsary

• První rádiový pulsar, CP1919 (teď známý jako CP1919+21) s pulsační periodou 1,337 vteřiny a délkou pulsu 0,04 vteřiny, byl objeven v roce 1967
• První dvojtý pulsar, PSR 1913+16, potvrdil obecnou teorii relativity a dokázal existenci gravitačních vln.
• První milisekundový pulsar, PSR B1937+21
• První rentgenový pulsar, Cen X-3
• První přírůstkový milisekundový pulsar, SAX J1808,4-3658
• První pulsar s planetami, PSR B1257+12
• První dvojtý pulsar, PSR J0737-3039
• Magnetar SGR 1806-20 vytvořil Největší výbuch enegrige zaznamenaný v Galaxii 27. prosince 2004
• PSR B1931+24 "… vypadá jako normální pulsar asi týden a pak se najednou vypne asi na měsíc naž zase začne vyzařovat energii… tento pulsar se zpomaluje rychleji, když je zapnutý, než když nefunguje… brzdící mechanismus musí být nějak spojený s radiovými emisemi a proces, který je vytváří a také dodatečné brzdění se dá vysvětlit větrem částic, který opouští magnetosféru pulsaru a odnáší rotační energii.[1]
• PSR J1748-2446ad, je při 716 Hz nejrychleji se točícím známým pulsarem.

[editovat] Poznámky

[editovat] Odkazy

• Objev pulsaru - objevení prvního oprického pulsaru z Amerického fyzikálního institutu.
• Zápis prvního pulsaru (PULS CP 1919) v databázi Simbad
• Katalog pulsaru ATNF
• Objevení pulsarů na H2G2
• Vědci dokážou predvídat chování pulsarů (SpaceDaily) 7. června, 2006
• Seznam pulsarů v binarních systémech
• XMM-Newton Objevuje nové věci o starých pulsarech (SpaceDaily) 27 července , 2006
• Nový názor: Jak mrtvé hvězdy chladnou Ker Than (SPACE.com) 27. července 2006 06:16

[editovat] Související články

• magnetar
• neutronová hvězda
• radiový pulsar
• rentgenový pulsar
• milisekundový pulsar