Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Pyramidion (v egyptštině benbenet) je označení užívané v egyptologii pro staroegyptský architektonický prvek zakončující královské (nikoli ovšem stupňovité) pyramidy a obelisky. S největší pravděpodobností je stylizovaným znázorněním mytologického prvotního pahorku benbenu, v němž se spojují představy zrození světa a regeneračního sebestvoření slunečního boha na východním horizontu. Je jedním ze základních symbolů slunečního kultu v Egyptě.
Nejstarší známý případ pyramidionu pochází z počátku 4. dynastie z tzv. Červené pyramidy krále Snofrua v Dahšúru[1], jako součást obelisku je prozatím poprvé archeologicky doložen v době 5. dynastie v Abúsíru, kde byl pravděpodobně součástí Niuserreova pyramidového komplexu[2]. Od doby Nové říše, kdy se symbolické cihlové pyramidy plnící úlohu jakýchsi dekorativních nábrobků stávají součástí nekrálovské architektury, se objevuje i v souvislosti s pohřbíváním soukromých osob[3]. V Pozdní době má tvar pyramidionu stříška naosu, v němž byly v chrámech uchovávány kultovní obrazy bohů.
Pyramidiony ukončující královské hrobky bývaly vytvořeny z jednoho kusu většinou tvrdého kamene (např. ze žuly nebo čediče), úhel jejich sklonu přesně odpovídal úhlu celé stavby a jejich osazení, jímž byla stavba dokončena, bylo pravděpodobně pokládáno za významnou náboženskou událost. Některé exempláře byly pokryty kovovými pláty: např. pyramidion zachycený na reliéfech ze Sahureova pyramidového komplexu byl podle doprovodných nápisů zdoben zlatem[4], používala se i měď nebo elektrum - snad v těchto případech bylo záměrem, aby pyramidion za úsvitu a při západu Slunce odrážel sluneční paprsky. Jindy mohl být zdoben náboženskými symboly a nápisy podobně, jak tomu je na pyramidionu panovníka 12. dynastie Amenemheta III. z Dahšúru: zachycuje vyobrazení okřídleného slunce a doprovodný text kromě jiného nabízí králi přístup ke slunečnímu bohu[5].