Hledat:

Set-top-boxy Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Pyramidion

Pyramidion se znázorněním slunečního obzoru nad postavou kněze

Pyramidion (v egyptštině benbenet) je označení užívané v egyptologii pro staroegyptský architektonický prvek zakončující královské (nikoli ovšem stupňovité) pyramidy a obelisky. S největší pravděpodobností je stylizovaným znázorněním mytologického prvotního pahorku benbenu, v němž se spojují představy zrození světa a regeneračního sebestvoření slunečního boha na východním horizontu. Je jedním ze základních symbolů slunečního kultu v Egyptě.

Nejstarší známý případ pyramidionu pochází z počátku 4. dynastie z tzv. Červené pyramidy krále Snofrua v Dahšúru[1], jako součást obelisku je prozatím poprvé archeologicky doložen v době 5. dynastie v Abúsíru, kde byl pravděpodobně součástí Niuserreova pyramidového komplexu[2]. Od doby Nové říše, kdy se symbolické cihlové pyramidy plnící úlohu jakýchsi dekorativních nábrobků stávají součástí nekrálovské architektury, se objevuje i v souvislosti s pohřbíváním soukromých osob[3]. V Pozdní době má tvar pyramidionu stříška naosu, v němž byly v chrámech uchovávány kultovní obrazy bohů.

Pyramidiony ukončující královské hrobky bývaly vytvořeny z jednoho kusu většinou tvrdého kamene (např. ze žuly nebo čediče), úhel jejich sklonu přesně odpovídal úhlu celé stavby a jejich osazení, jímž byla stavba dokončena, bylo pravděpodobně pokládáno za významnou náboženskou událost. Některé exempláře byly pokryty kovovými pláty: např. pyramidion zachycený na reliéfech ze Sahureova pyramidového komplexu byl podle doprovodných nápisů zdoben zlatem[4], používala se i měď nebo elektrum - snad v těchto případech bylo záměrem, aby pyramidion za úsvitu a při západu Slunce odrážel sluneční paprsky. Jindy mohl být zdoben náboženskými symboly a nápisy podobně, jak tomu je na pyramidionu panovníka 12. dynastie Amenemheta III. z Dahšúru: zachycuje vyobrazení okřídleného slunce a doprovodný text kromě jiného nabízí králi přístup ke slunečnímu bohu[5].

[editovat] Reference

  1. VERNER, M.; BAREŠ, L.; VACHALA, B.. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha : Karolinum, 1997. 487 s. ISBN 80-7184-446-2. S. 370.
  2. VERNER, M.. Pyramidy - tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 408 s. ISBN 80-200-0646-X. S. 277.
  3. VERNER, M.. Pyramidy - tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 408 s. ISBN 80-200-0646-X. S. 369n.
  4. VERNER, M.. Pyramidy - tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 408 s. ISBN 80-200-0646-X. S. 95.
  5. FORMAN, W.; QUIRKE, S.. Posmrtný život na Nilu,. London : Opus Publishing, 1996. 192 s. ISBN neuvedeno. S. 73.

[editovat] Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
 
Pyramidion v jiných jazycích: Deutsch, English, Français, Italiano, Nederlands, Polski, Русский
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyramidion
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 5. 11. 2008 v 01:29.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy